Uznávání platnosti veřejných listin napříč EU

Články, projevy, názory

Autor: JUDr. Andrea Češková, poslankyně Evropského parlamentu

Administrativní zátěž, kterou pociťují občané Evropské unie žijící či pracující v jiném členském státě než je jejich domovský, je značná. Byrokratické postupy jsou zdlouhavé a nákladné. Je třeba přijmout opatření na zjednodušení celého postupu předkládání a ověřování oficiálních dokumentů prokazujících osobní stav jako jsou rodné listy, výpisy z registru obyvatel, výpisy z rejstříku trestů, oddací listy atd.

Občané se potýkají s obtížemi způsobenými různými pravidly a požadavky v jednotlivých členských státech. Je to pro ně velice nákladný a příliš byrokratický proces. Se sjednocením administrativy a zjednodušením byrokratických postupů lze obecně souhlasit, ovšem je potřeba současně zajistit právní jistotu občanům, podnikům a institucím, které budou jednotné formuláře využívat. V praxi to zejména znamená předejít rizikům padělání, neboť se snadno může stát, že si sám občan vyplní údaje na formuláři, nechá si ověřit podpis, a tento formulář bude v jiném členském státě vydávat za platný. Problém s takto ověřeným formulářem spočívá v tom, že samotná procedura ověření podpisu neověřuje správnost obsahu listiny, nýbrž pouze potvrzuje, že podpis na formuláři patří uvedené osobě. Toto by mohlo vézt ke snížení důvěryhodnosti listin, ke snížení relevantní důkazní hodnoty a celkově k růstu padělání dotčených dokumentů.

V Evropském parlamentu se v tomto týdnu hlasovalo o nařízení, které si kladlo za cíl podporu volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v EU. Obsah tohoto nařízení však vyvolává diskuzi, protože nejasně formuluje, jakých veřejných listin se administrativní sjednocení týká. Právo v této oblasti je velmi komplexní a jeho výstupem jsou často rozsáhlé texty, které vyžadují prostudování. Z nařízení musí být odstraněny všechny pochybnosti o tom, že se týká i jiných listin, než jsou výpisy z rejstříků.

Zpravodaj také navrhl rozšířit oblast působnosti nařízení na okruh dodatečné dokumentace včetně vzdělávacích certifikátů, zdravotního osvědčení, daňových záznamů a sociálního pojištění. Navíc požaduje zavedení více jazyčných standardizovaných formulářů EU, které neberou v úvahu vnitrostátní postupy.

S cílem lze souhlasit, s cestou nikoli. Výsledkem musí být jasně formulovaný návrh, který zjednoduší výměny standardizovaných informací a eliminuje možnosti padělání veřejných listin vydaných orgány členských států. Nakonec byl na plénu Evropského parlamentu přijat návrh prosazovaný zpravodajem Rapkayem, který podporovala i komisařka Redingová. Bohužel se tak nepodařilo prosadit pozměňovací návrhy, které by odstranily některá rizika vyplývající z přijaté formy návrhu, a který podporovala například i Notářská komora ČR.


JUDr. Andrea Češková (ODS), poslankyně Evropského parlamentu