Filip Humplík: Do voleb musíme jít sjednoceni

Články, projevy, názory

Autor: Filip Humplík - předseda Regionálního sdružení ODS Praha

Nedávno jste se stal předsedou pražské ODS. Vlastníte úspěšnou firmu, proč jste se rozhodl kandidovat na takový post, zvláště v takto pro ODS kritické době?

Jsem členem ODS již šest let. Vstoupil jsem do ní, protože je mi ideově nejbližší. Stal jsem se členem ODS a cítím vůči svému rozhodnutí i vůči své straně zodpovědnost. Proto, když jsem se dozvěděl, že člověk, kterého si vážím, Karel Hanzlík (starosta Radotína), odmítl nabídku na post předsedy, rozhodl jsem se tuto iniciativu převzít. Pod podmínkou, že Karel Hanzlík mi bude stát po boku jako místopředseda. Přistupuji ke své funkci s obrovskou pokorou a zároveň s vírou, že mohu být ODS prospěšný při nastavování nového kurzu.

Když mluvíte o tom, že můžete ODS pomoci, co jí tedy nabízíte a kam ji chcete nasměrovat?

ODS se musí vrátit k politice a k samotné podstatě své existence. Přes všechno to nekonečné politikaření úplně zapomněla na své ideje a cíle, zapomněla pečovat o lidský kapitál v ODS a nebyla dostatečně ostražitá vůči negativním jevům ve stranických strukturách. Co nás v krátké době čeká, je realizace tří podstatných věcí. Tou první je důvěryhodný program, jak ODS vidí rozvoj Prahy a co konkrétního chceme v Praze realizovat. Dále nesmíme přestat přehlížet schopné a důvěryhodné lidi, naopak je musíme podpořit. Posledním úkolem je nastavení efektivního komunikačního modelu. K čemu by nám byl program, kdyby nebyl, kdo by jej vysvětlil a komu. Naším úkolem je nejen napravit pošramocenou minulost, ale hlavně nastartovat proces další budoucnosti ODS, s pokorou a sebereflexí z uplynulých let.

Co je podle vás hlavní příčinou poslední drtivé porážky?

Důvod není nikdy jeden. Těch faktorů zaručujících neúspěch je několik. Jedním z nich je uhýbání z programových pilířů naší strany. Slibovali jsme věci, které jsme nebyli schopni dodržet a nezvládli jsme je, z důvodu změny naší politiky, vysvětlit členské základně ani veřejnosti. Česká republika je parlamentní systém demokracie a vládnutí je vždy otázkou povolebních koaličních vyjednávání, tedy kompromisů. Nicméně, my jsme nebyli schopni vysvětlit naše postoje a změny chování. Naši členové a voliči se občas nestačili divit veletočům, které jsme vůči svým ideám dělali. Překročili jsme pomyslnou hranici toho, co je kompromis a co zrada. Proto byla veškerá negativa za vládnutí připisována ODS. Dalším problémem byla zatuchlost ve stranických strukturách, kde léta působili lidé neschopní či všehoschopní, a nebyla síla je zastavit. Proto si stojím za názorem, že za propad preferencí si můžeme sami.

Vaší profesí je práce s médii, reklamou. Považujete to za výhodu pro vaši politickou práci?

Předseda strany má lidi motivovat a přesvědčovat, že cesta, kterou zvolí, je správná. Nemůže říkat: „Ty jdi pryč, ODS teď řídím já, je to moje strana.“ To si pak každý může vytvořit vlastní politickou stranu, kde bude sám se svou rodinou. Chci ODS pomoci a věřím, že k tomu maximálně využiji svých zkušeností s reklamou. ODS je velmi poškozenou značkou a já jí chci vrátit renomé. A pokud členové začnou fungovat jako tým, věřím, že se nám to povede v krátkém čase.

Často mluvíte o potřebě sjednocení pražské ODS, která je poslední dva roky rozdělená na dvě křídla. Jak toho chcete dosáhnout?

Vaší otázkou se vracím k předešlé odpovědi. Nejednotnost pražské ODS je jedním z dalších faktorů našeho neúspěchu. Vnitřní konflikt, který poslední dva roky prožíváme, nás poškodil. Neříkám, že nebyl nutný, ba naopak. Bohužel, byl sebezničující. Proto jsem si jako jeden z hlavních cílů vytyčil snahu o zasypávání příkopů, které v Praze vznikly. Osobně nabízím oběma stranám možnost začít společně komunikovat a pokusit se najít – před nadcházejícími volbami na komunální úrovni – nutný smír. Do voleb musíme jít sjednoceni, protože jinak náš zápas o přežití skončí neúspěchem.

Co pro vás symbolizuje Václav Klaus?

Vždy jsem si ho vážil. Celým mládím mě provázela jeho tři základní hesla: deregulace, liberalizace a privatizace. Souhlasil jsem s jeho světonázorem. Nicméně, v poslední době jsem mu přestal rozumět. Jeho neustálé útoky na ODS a jeho následné spojení s uskupením Jany Bobošíkové byly pro mě absolutní nonsens. Přestal jsem mu v poslední době rozumět, a i proto si nemyslím, že on by mohl být zachráncem ODS. Je to nezpochybnitelná osobnost naší minulosti, ale rozhodně ne naší budoucnosti.

Jaký je váš vztah s Bohuslavem Svobodou?
On byl jeden z těch, kteří mi pomohli v rozhodnutí kandidovat na předsedu pražské ODS. Vážím si ho za to, že se rozhodl bojovat s podivnými strukturami v naší straně. Myslím si, že jeho zápas pro nás byl velmi bolestivý, nicméně nutný. Jsem rád, že mi vyjádřil podporu. Nicméně nyní se naše cesty rozdělily. On kandiduje na místopředsedu ODS, já jsem převzal zodpovědnost za region Praha.

Co vaše rodina, jak teď snáší takové hektické období?

Je pravda, že jsem teď hodně pracovně vytížen. Možná to bude znít jako klišé, nicméně je pravdou, že bez své manželky bych to v posledních měsících nezvládl. Byla mi obrovskou oporou a jsem jí za to moc vděčný.



Filip Humplík o sobě
Je mi 42 let. Jsem ženatý, mám čtyři dcery a páté dítě na cestě. Vystudoval jsem sociální vědy na Univerzitě Karlově. Posledních deset let podnikám a spolu s kolegy se nám podařilo vybudovat jednu z největších reklamních agentur v České republice. Máme padesát zaměstnanců, pobočky na Slovensku a v Polsku a mezi našimi klienty jsou velké mezinárodní i české společnosti. Nejsme živi ze státních zakázek. Nečerpáme dotace. A jsem na to všechno hrdý. Do ODS jsem vstoupil před šesti lety. Za tu dobu jsem si prošel vším: od dnů strávených při volbách ve škole na našem volebním okrsku jako člen volební komise přes rozdávání letáků na stanici metra až k volebním strategiím a plánům. Pomohlo mi to získat patřičný rozhled, který spolu se zkušenostmi z reklamy považuji za devízu pro své působení předsedy regionálního sdružení.