Desetileté výročí

Články, projevy, názory

Autor: Jaroslav Bartoš

Před zhruba deseti lety byl dokončen a slavnostně otevřen tunel Mrázovka. Byla to prozatím poslední významná dopravní stavba na území Prahy 5. Současně s tímto otevřením se zapojil do plného provozu tzv. „Jednosměrný smíchovský okruh“, který se za ta léta, i přes počáteční častá odmítavá stanoviska veřejnosti i části odborníků, osvědčil. To je onen oslavenec, o jehož vznik se maximální možnou měrou zasadilo tehdejší vedení radnice. Vrátím se k počátkům úvah o řešení nedobré dopravní situace na území Prahy 5, hlavně její centrální části. V té době došlo k obrovskému nárůstu automobilové dopravy způsobené i masívní bytovou výstavbou na území naší MČ. Většina automobilů se sjížděla z okrajových lokalit Prahy 5 do jejího centra a dále pokračovala buď přes mosty do centrálních oblastí Prahy, nebo po komunikacích pražského okruhu do jiných částí Prahy. Dalším problémem byla neustále dopravně přetížená křižovatka Anděl, kde muselo dojít k zásadnímu zklidnění dopravy. V té době zde vznikala kulturně-obchodní centra a to samozřejmě s sebou přinášelo velký nárůst počtu chodců a prostředků hromadné dopravy. Jakákoliv nová výstavba komunikační sítě nepřicházela v úvahu buď z nedostatku peněz, nebo z její nemožné prostorové realizace. Řešení se zde nabízela dvě. Nesmyslně zjednosměrnit celou centrální část Prahy 5 tak, aby zde motorista bloudil a po čase jej celý systém vyvrhnul mimo tuto lokalitu. Toto řešení používají některé MČ v Praze a zaštiťují se tím, že každý kdo tam nutně nepotřebuje, nejede tam a tím klesá počet vozidel na daném území. To je sice pravda, ale vždy tam jsou motoristé, kteří tudy musí jezdit. Druhá možnost byla postavit se k motoristům kladně a vymyslet způsob, jak je dostat odtud pokud možno co nejdříve pryč a tam, kam si přejí. Zcela jednoznačně zvítězil druhý úhel pohledu a začala práce na jednosměrném okruhu. Podobně je vyřešena doprava v centrálních oblastech Prahy 1 a Prahy 2. Jedná se o komunikace Legerova, ke které jsou protisměrné Wilsonova, Mezibranská a Sokolská. Dále Ječná s protisměrnou Žitnou a nakonec Anglická s protisměrnou Rumunskou, které začínají nebo ústí do náměstí Míru. Po dlouhém období diskusí a návrhů řešení byl jednosměrný smíchovský okruh navržen a spuštěn do zkušebního provozu tak, jak jej známe i dnes. Před jeho spuštěním ale byla stanovena podmínka ze strany MHMP, který nařídil v případě problémů s jeho provozem vrátit se k původnímu dopravnímu uspořádání. Kdo si dnes vzpomene na obousměrné ulice Vltavská, Kartouzská či Ostrovského. Naopak ale byly jednosměrná Bozděchova v opačném směru, stejně jako Staropramenná či Svornosti mezi Lidickou a Na Bělidle. Velice pozitivně se ukázal nově zřízený obousměrný úsek na ulici Zborovské mezi ul. Lesnickou a Dienzenhoferovými sady. Největší obavy ale v době vzniku vzbuzovalo prakticky úplné vyřazení bývalé velice vytížené křižovatky Anděl pro individuální dopravu. Přesto byl okruh spuštěn a po počátečních nepříznivých reakcí motoristů se velice brzo zažil a funguje v původním provedení až do dnešních dní, čili na Smíchově se dostaneme relativně v pohodě, to znamená bez dlouhodobého stání na křižovatkách a v kolonách, k cíli. Současně s tímto řešením se předchozí vedení radnice pokoušelo začít prosazovat výstavbu Radlické radiály a Dvoreckého mostu. Obě stavby jsou zásadní pro budoucí dobré řešení problémů nejen s místním provozem, ale i s hlavními komunikačními tahy v Praze v souvislosti s napojením na dálniční síť. Bohužel, po předchozích masivních investicích do dopravních staveb na území Prahy 5 se oba projekty zastavily. Současné vedení Prahy 5 se ještě ke všemu ani nijak zásadně neangažuje ve prospěch těchto staveb.

Jaroslav Bartoš
člen Zastupitelstva MČ Praha 5
člen Místní rady Hlubočepy