Jiří Radil: Úřad nesmí být vidět ani slyšet

Články, projevy, názory

Autor: Mgr. Jiří Radil - tajemník ÚMČ Praha 5

Úřad městské části Praha 5 má od 1. února nového tajemníka, Jiřího Radila. Bodrý Moravák se svým typickým širokým úsměvem vstoupil do úřadu připraven řešit problémy s nadhledem a nastavit příjemnou tvář úřadu občanům. Zajímalo nás, jakou představu má o fungování úřadu a jaké případné změny úřad čekají.

Ještě v minulém roce jste byl regionálním manažerem ODS v Olomouckém kraji. Tuto pozici jste opustil po více než dvaceti letech. Co vás přivedlo k takovému životnímu rozhodnutí, opustit dlouholeté zaměstnání i svůj rodný kraj?
Pracovní poměr v ODS jsem ukončil dohodou přesně po 22 letech. Byl to zlomový rok v mém životě. V té době jsem dostudoval vysokou školu, šťastně jsem se rozvedl a bylo přirozené, že jsem se začal zamýšlet nad svou novou budoucností, nad svým zaměstnáním, které mě již nijak nerozvíjelo a nedávalo mi žádnou perspektivu. Rok jsem byl na volné noze a rozhlížel jsem se. Smiřoval jsem se s faktem, že pokud v mém rodném Přerově a v Olomouckém kraji je cca čtrnáctiprocentní nezaměstnanost, zajímavou práci neseženu. I nadále jsem se – tentokráte jako OSVČ – živil kolem politiky, resp. poradenstvím pro primátora Olomouce a pro evropského poslance Evžena Tošenovského. Byl to život na trase Praha–Olomouc–Ostrava. Nakonec mě hříčka osudu nasměrovala do Prahy za mými dospělými dcerami, které zde již několik let pracují. Tehdy se naskytla příležitost přihlásit se do výběrového řízení městské části Praha 5 na tajemníka úřadu.
A vyšlo to.

Jak jste vnímal práci svého obecního úřadu jako řadový občan?
(smích) Mnohokrát jsem se s úředníky dostal do křížku! Znám úřad jak z pozice za stolem, tak „před stolem“. Byl jsem členem Finančního výboru zastupitelstva města Přerova a členem Komise bezpečnosti, prevence kriminality a BESIP Rady města Přerova. Ta druhá pozice, pozice řadového občana, který se obrací na úřad s žádostí, ta byla občas velmi nepříjemná, trapná a urážející. Chápu problémy občanů, které zažívají dnes a denně na úřadech. Přitom nejde o nic jiného než o zdvořilou komunikaci a mezilidské vztahy na úrovni běžné společenské etikety. To přece není tak těžké!

Mohl byste přiblížit funkci tajemníka městského úřadu, co od něj mají občané očekávat?
Asi vás překvapím, ale jsem toho názoru, že tajemník se svým úřadem musí být neviditelný a neslyšitelný. Tajemník se musí postarat o to, aby úřad fungoval plynule, bezproblémově a přirozeně, aby úředník byl spokojen, řádně proškolen, aby mohl být zastoupen, měl přiměřené podmínky pro výkon své práce a aby byl vždy připraven vyjít vstříc občanovi. Občana přece nezajímá tajemník, ale úředník na přepážce a rychlé řešení jeho problému. Ano, tajemníkova role roste v okamžiku, kdy si občan stěžuje, teprve tam přichází do kontaktu s občanem. Nejlepším vysvědčením pro tajemníka je však minimum stížností a spokojenost občanů i úředníků.

S jakými cíli jste vstoupil do své nové funkce?
Cíle jsem si dal hned tři:
ZKLIDNIT (Úřad byl díky mnoha nekoncepčním krokům destabilizován, mezi úředníky panoval mimořádný neklid.), ZPROFESIONALIZOVAT (Systematizace pracovních míst spočívající v zařazení proškolování úředníků, jejich vzájemné zastupitelnosti atd.) a ZLIDŠTIT (Neustále hledáme důvody, proč něco nejde. Chci, aby úředník hledal důvody, proč to jde.).

Jaký byl váš začátek v roli tajemníka úřadu? Překvapilo vás něco?
Když jsem bral za kliku úřadu, nikdo neznal mě, nikoho jsem neznal já – počáteční výhoda, která brzy pomine. (smích) Zavedený systém na úřadě se už od počátku snaží do sebe každého vtáhnout a přimalovat si ho do obrazu svého. To je souboj, který nyní zažívám. Nepodvolit se systému a pracovat na svých třech cílech.

Jak podle vás funguje úřad, resp. máte nějaké plány a návrhy na zlepšení, připravujete už nyní nějaké změny v chodu úřadu?
Z hlediska mých třech cílů bezpochyby ano. Nečekejte ale nějaké překotné změny a převraty. Výhledově chci posunout úřad na vyšší organizační úroveň. Konkrétní kroky probírám s politickou reprezentací a určitě do komunikace zapojím i vedoucí odboru, kteří jsou mými důležitými prostředníky komunikace s úředníky. Dílčí kroky jsem již prosadil, s dalšími přicházím.

Práce s veřejností asi není příliš silnou stránkou úřadu. Zvažujete nějaké kroky, které by vylepšily tento obraz?
Vůči veřejnosti dobře fungují informační centra našeho úřadu, kde se každému občanu dostane pomoci a rady. Spokojenost občanů je poněkud relativní pojem. Ti, co mají zkušenosti se správním řízením, rozčilují se na úřad, píšou petice a podobně, si kolikrát nechtějí nechat vysvětlit, že naše možnosti jsou omezené zákonem a do řešení jejich záležitostí mnohdy nemůže vstupovat náš úřad, ale pouze magistrát, případně správní soud. To jen pro obecný příklad. Některých občanů je mi líto, vím, že jejich právo bylo omezeno nebo poškozeno, ale co dělat s rozhodnutím ve správním řízení, které nabylo právní moci? Rád bych, aby úřad co nejméně zasahoval do života lidí. Občanům má úřad posloužit pouze k účelům, které jsou dány zákonem, na které je potřeba úřední razítko. A prosazuji to, aby se občan razítka dočkal ne ve třiceti dnech zákonné lhůty od podání žádosti, ale mnohem dříve.

Jak byste popsal Prahu 5 svým přátelům? Co byste na ní ocenil, a naopak – co se vám na ní nelíbí?
V nadsázce svým přátelům na Moravě říkám, že mí přátelé v Praze mi rozumějí. (smích) Nikdy jsem nerozlišoval mezi Čechami a Moravou, nemám předsudky a nevím taky, proč bych je v naší malé zemičce měl mít. Nikdy jsem v občance neměl moravskou národnost, takže jsem zde bez problémů zapadl.

S ODS jste zažil euforické začátky, dobré i zlé časy. Jak byste popsal svůj vztah k ODS dnes?
S ODS jsem zažil její nejhezčí časy, já vlastně zažil i „předválečné časy“ (ještě v tehdejším Občanském fóru). Mám za sebou aktivních 32 volebních kampaní, přežil jsem dokonce tři volební kampaně s Václavem Klausem! (smích) Co se děje dnes, nelze popsat jinak než smutek a nostalgie. Slovy Miroslava Macka, v roce 1991 jsme zakládali ODS minimálně na padesát let. Nyní nejsme ještě ani v polovině… Nadále zůstávám členem ODS a opět jsem zaplatil členské příspěvky. Nás nespasí sebelepší kampaň do Poslanecké sněmovny ČR, konsolidace naší strany může proběhnout pouze v opozici. Své naděje však vkládám do našich komunálních politiků, inteligentních, vzdělaných a reprezentativních lidi, kteří jsou schopni si důvěru občanů získat poctivou a dobrou prací. Sem bych směřoval hlavní energii a prostředky. Snad si to uvědomují i ve vedení ODS.