Přemysl Sobotka: Demokracie je pro mě posvátná

Články, projevy, názory

Autor: Přemysl Sobotka - kandidát ODS na prezidenta ČR

Za Přemysla Sobotku se ODS postavila v primárkách a nominovala ho do přímé volby prezidenta České republiky. „Za Přemyslů na Hradě bylo Čechům nejlíp,“ říká ke své kandidatuře s úsměvem Přemysl Sobotka.

Myslíte si, že by se měl Přemysl vrátit po osmi stech letech na Hrad?
Myslím, že by to byl hezký symbol. Navíc se nám za Přemyslovců nežilo špatně.

Vyhrál jste primárky v ODS, jak odhadujete svoje šance v prezidentské volbě?
Nechodím do bitev, o kterých vím, že není šance v nich zvítězit. Proto jsem šel do primárek, proto se účastním přímé volby. Zároveň věřím tomu, že se ODS ve volbách za svého prezidentského kandidáta postaví.

Pokud budete zvolen prezidentem, jak se k ODS zachováte?
S ODS jsem už přes dvě desetiletí. Pokud budu zvolen, rozhodně se k Občanské demokratické straně neobrátím zády. Mám životní motto, že chci lidem pomáhat, a ne škodit. A to určitě platí i o ODS. V momentě zvolení prezidentem se člověk musí povznést nad stranickou politiku. Rozhodně to ale neznamená, že mávnutím kouzelného proutku opustím všechny postoje a názory, za kterými jsem si v životě stál. Nicméně členství v ODS bych po dobu výkonu funkce prezidenta přerušil.

V přímé volbě ovšem řada kandidátů prohlašuje svou nezávislost za svoji největší výhodu…
To je asi jako prohlašovat, že vaše nejoblíbenější jídlo je rozmražené kuře. Představte si, že přijdete do restaurace. Máte na výběr z deseti krajových specialit. Od halušek po svíčkovou. A pak si můžete vybrat ještě rozmražené kuře jen tak uvařené v destilované vodě. Co si vyberete? Nezávislí kandidáti prostě nejsou. Každý má za sebou nějakou politickou minulost, členství v různých stranách nebo prostě má politické názory. Je třeba si uvědomit, že prezident je politik.
Nezávislost na politice je tedy holý nesmysl.

Jak ale chcete svoje postoje jako prezident prosazovat?
Ústava dává prezidentovi řadu možností. Může se zúčastnit jednání vlády, jednání obou komor Parlamentu. Kromě toho jsou ale i nepsaná pravidla, která dávají prezidentovi obrovskou sílu otvírat různá celospolečenská
témata, diskutovat o nich a dávat najevo svůj názor. Nic se nemá přehánět, ale prezident by se měl častěji účastnit jednání vlády, Sněmovny i Senátu. Pravidelně a bohužel neúspěšně jsem k tomu přemlouval jak Václava Havla, tak Václava Klause, protože nám strašně chybělo to, že do Parlamentu nechodili říkat svůj názor.

Měly by se rozšířit pravomoci prezidenta?
Ne. Máme parlamentní demokracii a ústava dává prezidentovi dostatek pravomocí. Jde je jen komplikovaně navyšovat, navíc nejsme prezidentským systémem.

Měl by prezident koordinovat svou zahraniční politiku s vládou?
Nositelem zahraniční politiky je vláda a ministerstvo zahraničních věcí. Prezident a šéfové obou komor Parlamentu mají ale svou zásadní roli také. Stupeň koordinace je věcí diskuse a nutností. Sama ústava říká, že prezident svůj úřad vykonává podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Roli prezidenta vidím ve velké míře i jako člověka, který pomáhá otevírat dveře českým podnikatelům v zahraničí. Když jsem byl předsedou Senátu, tak podnikatelé na mých cestách do zahraničí nikdy nechyběli.

Ohledně domácí politiky – jak se zachováte, pokud v parlamentních volbách vyhraje levice?
Jmenuji premiérem člověka, který sestaví fungující demokratickou vládu na základě toho, jak rozhodli občané ve volbách.

A pokud by to znamenalo, že se na vládě bude podílet komunistická strana?
Nebudu jmenovat vládu, která se bude byť skrytě opírat o podporu komunistů. V takovém případě bych inicioval jednání všech demokratických stran a hledal možnosti, co dál.

Pokud by reálně neexistovala jiná možnost než vláda založená na komunistech?
V tu chvíli bych stál před nejtěžším rozhodnutím svého života. Nevěřím, že by jednání demokratických stran mohla selhat. Pokud by se nějakým přeskupením hlasů v Poslanecké sněmovně komunisti k moci opravdu nějak prokousali, musel bych začít zvažovat to nejtěžší rozhodnutí, a to abdikovat.

Podle čeho se v politice řídíte?
Já jim říkám zrcadla. Začíná to manželkou a rodinou, pokračuje kolegy a kamarády. Nechci od nich slyšet, že jsem ten nejlepší. Od těch chci slyšet pravdu a oni mi řeknou „Tak tohle se ti fakt nepovedlo“, „Tohle se neříká“ nebo „Tohle jsi měl říct úplně jinak“. A tato zrcadla mi zároveň sdělují, jestli mám šanci vůbec ještě existovat v politice, nebo ne.

A zatím fungují?
Říkají, že mám pokračovat.

Na závěr: prezidentská volba proběhne dva týdny po Vánocích, co byste si přál pod stromeček?
Čechům bych přál více radosti ze života, aby nezapomínali na minulost a těšili se vším dobrým, co nabízí dnešek. Jako lékař pak především hodně štěstí a pevné zdraví. Sice se z toho již stalo klišé, ale teprve když opravdu nastanou zdravotní potíže, tak člověk pozná, jak jsou všechny ostatní problémy malicherné a nedůležité.
Přeji všem pěkné svátky plné rodinné pohody a štěstí.