Proč mám být prezident? Protože jsem nikdy nebyl komunista

Články, projevy, názory

Autor: Přemysl Sobotka

(MF DNES) Politika je v demokratickém uspořádání řemeslo jako každé jiné. Začínáme jako učni, sbíráme zkušenosti řadu let, učíme se, než se z žáka stane mistr. Prezidentem naší země by neměl být někdo, kdo se toto řemeslo nevyučil. Moje politická minulost je zřetelná a bez úkroků stranou. Mé názory jsou jasné a čitelné a říkám je celou svou politickou kariéru.


Jsem zastáncem osobní svobody a osobní zodpovědnosti. Jako kandidát nebudu slibovat něco, co prezident, vzhledem k ústavním pravomocem, nemůže splnit. Budu pracovat v duchu svých hesel. Jsem pro solidaritu silných se slabými, ale odmítám solidaritu zodpovědných s nezodpovědnými. Budu prosazovat naši svrchovanost. Rozhodujme o sobě sami, bez moskevských tankistů či bruselských iluzionistů. Naše místo je v EU. Prosazujme v ní návrat ke čtyřem základním svobodám, které její úspěch vytvořily. Budou-li se měnit pravidla, ať o tom rozhodneme všichni v referendu. To říkám i o přijetí eura.

Český prezident je nositelem tradic a hodnot naší samostatnosti. Není exekutorem moci. Jeho síla spočívá v čitelnosti a zřetelnosti. Měli jsme prezidenta budovatele, obnovitele, ale nepotřebujeme prezidenta vykupitele. Potřebujeme politika zkušeného, s pozitivním vnímáním světa a s morálním nárokem na prezidentský úřad. Všechny tyto vlastnosti jsem již veřejnosti nabídl ve funkci předsedy Senátu a nabízím i pro úřad prezidenta. Prezident je ze své funkce automaticky nositelem dvou nejvyšších státních vyznamenání. Propůjčíme je někomu, kdo pro tuto zemi ještě vůbec nic nevykonal? Propůjčíme je bývalému členu komunistické strany? Slibuje-li někdo slovo, které platí, ptám se, které slovo? Slovo věrnosti komunistické straně? Nebo naopak slovo útěku, když to poměry dovolily? Nebo chceme, aby se prezidentem stal někdo, kdo politikem už nechtěl být, utekl do lesů, pak se ale nechal dlouho přemlouvat, než nakonec na kandidaturu kývnul?
Tyto otázky si u mě pokládat nemusíte.