Jaromír Vejvoda a exulant Ed Vokurka

Články, projevy, názory

Autor: Tomáš Grulich

Minulý týden jsem se při poslechu Vltavy dozvěděl, že Jaromír Vejvoda by se 28. března byl dožil rovných 110 let. Nenapadla mě však hned jeho světoznámá polka Škoda lásky, ale vzpomněl jsem si na Eda Vokurku, exulanta z Kanady, který v roce 2006 získal v prestižní soutěži National Jazz Award -2006 cenu Nejlepší jazzový houslista roku. Jak souvisí životy těchto muzikantů? Je to hezký příběh, o který se s vámi musím podělit.

Ed Vokurka se narodil v Praze v roce 1939. Toužil hrát na klavír, ale maminka, která brzy ovdověla, si bohužel – či spíše bohudík - mohla dovolit nechat nadaného synka hrát jen na housle. Konzervatoř vystudoval v roce 1957 s vyznamenáním. Hudbou se však živit nemohl. Absolvoval Vysokou školu železniční a nakonec se vypracoval na vedoucího železničního depa na pražském Masarykově nádraží (tehdy Praha – střed). Na hudbu však nezanevřel a jeho housle našly uplatnění v jazzové hudbě. Pravidelně vystupoval v legendárním jazzovém klubu Reduta, v Alfě, Vltavě, Viole a dalších hudebních klubech. Mezi Edovy tehdejší muzikantské kolegy patřili Petr Hapka, Karel Svoboda či Ivan Mládek.

Vokurkovi bydleli ve Zbraslavi, kde žil i hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda. V šedesátých letech se Ed Vokurka rozhodl emigrovat. Zakoupil si zájezd do Vídně, ale vzít si s sebou housle, se kterými se nemohl rozloučit, se bál, aby nevzbudil podezření z úmyslu nelegálního opuštění republiky. Proto požádal Jaromíra Vejvodu, aby při zájezdu s kapelou do Rakouska nejdříve vyvezl Edovi housle. Nejprve tedy emigrovaly housle a pár měsíců za nimi odcestoval s rodinou i Ed. Od roku 1967 žije v Kanadě. V roce 2008 byl pozván na festival proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. Při té příležitosti si zahrál opět v Redutě s Triem Josefa Vejvody, synem Jaromíra Vejvody, a kruh se tak uzavřel.