Jezera na soutoku Vltavy a Berounky

Články, projevy, názory

V souvislosti s plánovanou změnou územního plánu hl. m. Prahy se dostaly do popředí zájmu ekologických skupin a skupiny občanů otázky plánování a realizace jezer na soutoku Berounky a Vltavy v katastru Radotína, Zbraslavi a Velké Chuchle.

Reakcí na záměr nového územního plánu bylo i setkání, které se uskutečnilo 25. 10. 2011 na radnici městské části Praha 5. Na tuto schůzku navazovalo jednání v radotínském gymnáziu dne 29. 11. 2011. Bohužel informace, které byly podány občanům, byly neucelené a zavádějící. Vycházely pouze z informací z tisku a jednotlivců, kteří se o danou problematiku zajímají z vlastní iniciativy. Je škoda, že se před tímto setkáním organizátoři na příslušných úřadech neinformovali o stavu přípravy realizace jezer. Chaotičnost jednání potvrdili svou neznalostí stavu věcí pozvaní zástupci městských částí Praha 5, Velké Chuchle a Zbraslavi. Důvod jejich neinformovanosti byl jednoduchý – jezera nejsou na jejich úřadech projednávána.

První návrh v roce 1948
Jezero na zbraslavské straně vznikne na místě, které je od 50. let minulého století definováno jako výhradní báňské ložisko a povolení řeší Obvodní báňský úřad se sídlem v Kladně v souladu s hornickým zákonem. Území budoucího zbraslavského jezera je převážně v majetku subjektu Kámen Zbraslav, spol. s r. o. Jezera na radotínské straně podléhají standardnímu povolení pověřeného stavebního úřadu Prahy 16. Majetkově je zde situace složitá. Část pozemků je ve vlastnictví hl. m. Prahy, které s tímto záměrem v minulosti počítalo. Velký díl pozemků je v majetku společnosti Brudra, s. r. o. Pozemky kolem ulice Výpadové až k Šárovu kolu jsou v majetku mnoha desítek fyzických osob. Tato situace v současné době není, a ani nebyla nijak řešena. Jediné ověřené informace k záměru výstavby jezer na radotínské straně může poskytnout propagátor tohoto záměru, a to je vedení hlavního města Prahy. Radotínská radnice se jako jediná zúčastnila jednání a připomínkovala jednotlivé studie a záměry výstavby jezer v katastru Radotína a i záměr změny územního plánu. Geneze vývoje záměru je poměrně složitá, a není to ani nová myšlenka. První návrh jezer v oblasti Radotína se objevil v územním plánu Prahy, tzv. směrném plánu, již v roce 1948. Po povodni v roce 2002 byly zahájeny přípravné a projekční práce na zpracování urbanistické studie na Rekreační areál Velká Chuchle – Radotín, který zahrnoval výstavbu rekreačních jezer a rekreačních ploch na soutoku Vltavy a Berounky. Na základě předmětné studie byl tento záměr zahrnut do platného územního plánu hl. m. Prahy. Následně bylo zpracováno několik vodohospodářských studií, které na podkladě archivních materiálů spočítaly matematické modely proudění podzemních vod a předpokládaný průběh povodňových stavů ovlivňovaných plánovanými jezery. V roce 2009 byla pro nový územní plán hl. m. Prahy zpracována variantní Ověřovací studie Radotínská jezera, ze které byla vybrána jedna varianta pro provedení změny stávajícího územního plánu. Tato změna by měla být konečným řešením územního plánu této lokality včetně navrhovaného jezu na řece Berounce. Od roku 2005 probíhají projekční práce na povolení těžby štěrkopísku ve vyhrazeném ložisku štěrkopísku na zbraslavské straně řeky Berounky včetně zřízení úpravny štěrkopísku. V současné době má firma Kámen Zbraslav, s. r. o., povolenu těžbu v první malé části budoucího jezera (120 hektarů).

Složitá problematika
Problematika přípravy, výstavby a následného provozu a údržby rekreační oblasti na soutoku řek Vltavy a Berounky je velmi složitá a široká a zahrnuje:
– ekologické aspekty návrhu i výstavby rekreačního areálu
– složité majetkové poměry pozemků pro výstavbu jezer (a z nich vyplývající různorodé zájmy majitelů těchto pozemků)
– způsob a délku výstavby jezer a rekreačního areálu
– finanční zajištění výstavby a provozu rekreačního areálu (není dosud řešeno v žádném z dostupných materiálů)
Jak již bylo předesláno, rekreační území bylo posuzováno několika vodohospodářskými studiemi, které byly zpracovány bez podrobnějšího geologického a hydrogeologického průzkumu území a nebyly zpracovány pro území jako celek včetně nového jezu a ustáleného tvaru jezer. V roce 2010 byla zpracována další vodohospodářská studie na základě omezeného geologického a hydrogeologického průzkumu s uvažováním nového jezu na Berounce a všech jezer na soutoku Vltavy a Berounky. Radotínská radnice vždy prosazovala a prosazuje ekologické posouzení oblasti jezer jako celku včetně vyhodnocení dopadu výstavby jezer na povrchové i podzemní vody a ovzduší v okolí jezer. Tento zásadní postoj byl prosazován i na projednání změny územního plánu oblasti jezer dle Ověřovací studie Radotínská jezera na Magistrátu hl. m. Prahy v srpnu 2011 a výsledkem bylo odložení změny územního plánu do doby projednání strategického ekologického posouzení celé oblasti (tzv. SEA). Délka výstavby jezer se v materiálech, které jsou pouze orientační, pohybuje od cca 30 let pro jezero na zbraslavské straně Berounky až po devět let pro polovinu jezera na radotínské straně Berounky. V žádném materiálu se neobjevuje délka návazné výstavby rekreačního území. Z dostupných materiálů nelze stanovit termín uvedení rekreačního areálu do provozu. Městská část Praha 16 dlouhodobě prosazuje výstavbu jezer jedním profesionálně zdatným a zkušeným dodavatelem, u kterého budou záruky maximální rychlosti výstavby s ohledem na minimalizaci obtěžování okolí hlukem, prachem a exhalacemi, dodržování technologických postupů těžby (zejména odstraňování nežádoucích příměsí štěrkopísku – kalů – a jejich likvidace a zpětné zavážení břehů jezer štěrkovitým materiálem s předepsanou propustností) a dodržování všech hygienických předpisů pro výstavbu (hluk, prach, hospodaření s ropnými látkami apod.).

Mnoho nedořešených problémů
Z výše uvedené velmi stručné rekapitulace problematiky Radotínských jezer je zřejmé, že proces přípravy a následné výstavby jezer má mnoho nedořešených problémů, z kterých jsou ty nejzásadnější:
– dokončit proces ekologického posouzení výstavby jezer jako celku formou SEA (popřípadě EIA) a dle výsledků ekologického projednání případně upravit zamýšlený rozsah výstavby jezer
– stanovit časový harmonogram výstavby jezer a v případě neúnosného časového termínu výstavby jezer upravit zamýšlený rozsah stavby
– stanovit orientační finanční harmonogram výstavby jezer z prostředků Magistrátu hl. m. Prahy, v případě neúnosného finančního zatížení upravit zamýšlený rozsah stavby. Závěrem je nutné zdůraznit, že s ohledem na aktuální ekonomickou situaci, omezování veřejných výdajů v evropském i českém měřítku, útlum sektoru stavebnictví a zásadních finančních závazků hlavního města do příštích let, především v oblasti dopravy, není zřejmé, zda je záměr Radotínských jezer ve stávajícím rozsahu vůbec realizovatelný a zda od něj pražská radnice zcela neustoupí. S jistotou lze říci, že další finanční zajištění tohoto záměru a jeho výhled není dnes v dostupných materiálech magistrátního odboru městského investora obsažen.

Text byl redakčně upraven a zkrácen, v celém rozsahu je zveřejněn na webových stránkách Praha16.eu.

Foto: Pavel Jirásek