Na pravou míru - Mýtus kolem tzv. preferenčních hlasů pro Jančíka v komunálních volbách v r. 2006

Články, projevy, názory

Jedním v médiích uváděných prohřešků M. Jančíka je zpráva o tom, že dostal málo "preferenčních" hlasů v komunálních volbách v r. 2006. Vyčítat to, že někdo dostal méně přepočtených hlasů nežli někdo jiný a přesto sestavil koalici a stal se starostou je dost účelové a svědčí o nedostatku vážnějších výhrad.


Typické je např. sdělení ze zpravy.idnes.cz z 23.2.2010 (již mnohokráte i jinde opakované), které uvádí jako hlavní výhradu " .. v komunálních volbách v roce 2006 dostal dokonce druhý nejnižší počet preferenčních hlasů. To znamená, že obyvatelé v Praze 5 si dali práci a zakřížkovali ostatní kandidáty tak, aby dostali jejich hlas oni a ODS, ale ne Jančík". Tato výhrada bývala v minulosti často doprovázena podivem nad tím, jak se mohl stát za takovýchto okolností starostou.

1) Druhý nejnižší počet preferenčních hlasů - realita: žádný kandidát nedosáhl na preferenční hlasy.
To, zda se kandidát stane zastupitelem je formováno dvěma aspekty. První je ten, že v rámci politické strany získá kandidát nějakou pozici (obvykle demokraticky v primárkách) a ta je vyjádřena pořadím na kandidátce. Druhým aspektem je počet získaných hlasů. Aby některý z kandidátů mohl uplatnit preferenční hlasy, které mění pořadí, musí získat více hlasů než kolik činí průměrný počet hlasů na kandidáta (počítaný z celkového počtu hlasů pro příslušnou kandidátku) zvýšený o 10 %. Kandidáti, kteří překročí tuto hranici, se seřadí dle absolutního počtu jejich hlasů a umístí se před kandidáty, kteří tuto hranici nepřekročili. Pořadí ostatních kandidátů zůstává nezměněno. Zmíněná hranice pro ODS v Praze 5 byla 12078. K využití takovýchto preferenčních hlasů tedy nedošlo.

2) To s čím kritici operují jsou tzv. přepočtené hlasy, které vyjadřují jak počet hlasů pro danou stranu rozpočítaný na jednotlivé kandidáty, tak i zaškrtnuté hlasy na volebních lístcích. Tato čísla ale nemají praktický význam, neřídí se podle nich žádný výsledek, protože se do zastupitelstva dostávají kandidáti podle pořadí na kandidátce (v případě kdy nejsou preferenční hlasy, a ty nebyly), a tam byl M. Jančík na prvním místě.
Tyto přepočtené hlasy se pro ODS pohybovaly od 9925 do 11723 (Jančík měl 10057). U ČSSD se pohybovaly v rozmezí od 3145 do 3993 u SNK-ED od 1707 do 3749 atd.

4) Obyvatelé si dali práci a zakřížkovali ostatní kandidáty tak, aby dostali jejich hlas oni a ODS, ale ne Jančík.
Zakřížkovávání ostatních kandidátů před jinými mělo v těchto komunálních volbách specifický charakter. Ti, kteří byli na lichých místech od pátého včetně dostali méně hlasů oproti svým sousedům na listině, to je patrné z veřejných dat na www.volby.cz. Důvodem byla kampaň jedněch kandidátů (na stejné kandidátce) proti druhým, což je zcela bezprecedentní. Jednotlivé počty hlasů se mezi lichými a sudými měnily o cca 380 hlasů, při průměru cca 11 tis. hlasů. Paralelní kampaň se poté vedla proti Jančíkovi samotnému, ta mu ubrala další přepočtené hlasy. Osobně jsem byl svědkem kampaně využívající vylepování plakátů, doručování letáků do schránek, mailové reklamy, webů i osobní komunikace která nabádala k tomu, aby byli eliminováni z kandidátky kandidáti na lichých místech pomocí selektivního zakřížkování. Tyto volební výsledky, tj. ponechávat sudé a eliminovat liché, lze jen s obtížemi připisovat nějaké přirozené vůli občanů vznikající v průběhu volebního období. To byla strategie jisté malé části členské základy s cílem zlepšit volitelnost některých kandidátů. Tato strategie částečně zabrala, vezmeme-li přepočtené hlasy, pak průměr lichých členů byl o 3,8% horší, nežli sudých, Jančík pak měl o 8% méně nežli průměr. Protože svého cíle kampaň nedosáhla, bylo zapotřebí uvedená čísla alespoň nějak mediálně využít, k tomu docházelo v následujícím období.
Protagonisté uvedené kampaně již svou chybu pochopili, nebo odešli do jiných stran.

3) Nižší počet hlasů získaných při komunálních volbách a jejich vliv na možnost být zvolen starostou
Poté co je kandidát zvolen jako člen zastupitelstva je rovnocenný ostatním zastupitelům a při volbě rady, starosty a ostatních orgánů samosprávy je tedy opět na začátku jako všichni ostatní zvolení zastupitelé a to bez ohledu na tom, na jakém místě byl v počtu získaných hlasů. I ten co měl nejméně na kandidátce ODS, tj. kolem 10 tis. hlasů, má stále ještě velmi dost hlasů oproti nejlepšímu z jiné strany, který se může stát členem rady, jako koaliční partner (např. vůči kandidátu Evropských demokratů s 3749 hlasů). To, že se může stát starostou i kandidát s nižším, nežli maximálním počtem hlasů se běžně stává, podstatné je jakou má schopnost vytvořit životaschopnou koalici. Zde je podstatné, že nikdo jiný tuto koalici vytvořit nedokázal.

Každá politická strana jde do voleb s jistým záměrem. Tj. záměrem kdo by měl v případě volebního vítězství být starostou nebo do jisté míry i se záměrem jak by měly být rozděleny i jiné funkce. To bylo patrné i na tom, že i strany u kterých se dal očekávat velmi slabý výsledek deklarovaly svého kandidáta na starostu, nebo i primátora. Platí to i pro úspěšnější strany, např. ODS. Protože Jančík byl na prvém místě a byl lídrem kandidátky, dalo se očekávat, že původní zaměření bude trvat. Jeho pozice na kandidátce byla také potvrzena sněmem volitelů z členské základy příslušné této radnici (konané dne 20.6.2006).


Shrnutí:
- žádný kandidát na P5 v komunálních volbách v r. 2006 nedosáhl na preferenční hlasy,
- přepočtené hlasy (které jsou v médiích vydávány za preferenční) nemají praktický význam, neřídí se podle nich žádný výsledek,
- přepočtených hlasů měli všichni individuální kandidáti ODS minimálně třikrát více, nežli kandidáti kterékoliv další strany,
- počet přepočtených hlasů členů ODS (a to i těch Jančíkových) byl ovlivněn zejména kampaní jedněch kandidátů proti druhým, důkaz lze snadno nalézt ve volebních výsledcích. Kandidáti na lichých místech měli zjevně menší počet hlasů nežli těch na místech sudých. Takové komplikované rozhodování lze těžko přičíst nějakému dlouhodobému vnímání politické scény voliči,
- poté co je kandidát zvolen jako člen zastupitelstva je rovnocenný ostatním zastupitelům,
- starostou se stává ten, kdo je schopen vytvořit funkční koalici.

M. Škaloud