Jsou v ČR jsou dálnice dražší nežli jinde v Evropě? (29.1.2010)

Články, projevy, názory

Autor: Miroslav Škaloud

V průběhu r. 2009 se v médiích objevovalo tvrzení, že jsou u nás dálnice dvakrát tak dražší nežli v Evropě. Přestože se občas objevily i jiné (podložené) informace, které ukazovaly, že tomu tak není, celkové pojetí o drahých dálnicích se v mediální scéně ukotvilo.

Toto tvrzení používali zejména politici, a to napříč politickými stranami a to vždy bez citování zdroje a dále obvykle pro to aby dali průchod svým domněnkám o míře korupce v ČR. Podobně se chovali i někteří publicisté. Přestože se situace poněkud mění (např. dne 14.2.2010 se na Primě v Partii ze strany TV objevila informace, že jsou dražší jen o jednu třetinu a dále, že si ministerstvo dopravy nechalo zpracovat analýzy, ze kterých vyplývá, že jsou stejně drahé) fixace dvojnásobku zůstává.

Ukotvení této nepravdy v myslích politiků, v médiích a u veřejnosti zapříčinilo zejména kouzlo zveřejňování jen vybraných údajů. Jediná studie, která uvádí dražší dálnice je jen jedna stránka ve studii fy Mott MacDonald Praha s.r.o. pro Státní fond dopravní infrastruktury. Informace z ní byla také politiky a publicisty zmiňována nejčastěji (zřejmě pro svou populárně negativní dimenzi) a ponejvíce oblíbeným vzájemným citováním navzájem. Na dané stránce studie se však uvádí, že informace nevychází z oficiálních statistik jednotlivých zemí a údaje nejsou podloženy příslušnými analýzami s tím, že byly získány dotazováním při nahodilých osobních jednáních [viz příloha Studie Mott].

Překvapivost sdělení poněkud mizí po prostudování skutečně odborných studií. Např. jedna z nich od společnosti IBR Consulting (z. 30.9.2008) [je v přiloženém souboru] porovnávala náklady na výstavbu srovnatelných úseků dálnic v Česku, Slovinsku, Rakousku a Německu atd. Ze studie vychází, že celkové průměrné náklady na jeden kilometr dálnice jsou v Česku o 17 procent nižší než v Rakousku, ale o 21 procent vyšší než ve Slovinsku. V porovnání s Německem vycházejí některé úseky dálnic levněji, jiné dráž. V Česku jsou oproti druhým zemím dražší tunely a levnější mosty (jednotková cena tunelů je ale rozhodujícím způsobem ovlivněna třídou ražnosti hornin). Tyto skutečnosti citovala i média - např. v článku HN.IHNED.CZ 27. 8. 2007 - "Dálnice zdražují i kvůli absurdním požadavkům".

Stačí si prohlédnout jen digaramy porovnání cen v uvedeném dokumentu. Lze tam nalézt názorná porovnání různých kategorií dálnic (extravilán - nížina a pahorkatina, extravilán - hory, intravilán, mosty, tunely).

To, v čem je ČR skutečně originální, je prodražování stavby dálnic prostřednictvím tzv. vyvolaných nákladů, vynucených kraji, městy nebo ekologickými aktivisty. Vícenáklady zvyšují ceny dálničních staveb v Česku podle studie průměrně o 15 procent. Cenu Pražského okruhu ale téměř zdvojnásobily. Ze stejných důvodů byl nafouknut požadavek na pozemky při dokončení krátkého úseku dálnice D11 před Hradcem Králové (spor s farmářkou Havránkovou), který byl nakonec redukován a nyní je médii vydáván jako způsob jak ušetřit pečlivější rozvahou.
Podle studie dosáhly vícenkáklady vynucené kraji a obcemi například u dálnice D11 z Poděbrad do Hradce Králové osmi procent z celkových 15 miliard.

Mezi vyvolané náklady patří např. několikakilometrové přivaděče, jejichž stavbu si obce vynutí - s tím, že jinak nedovolí vést dálnici svým katastrem. Jindy města požadují investice do své infrastruktury. Mluvčí ŘSD např. uvádí "Musíme platit například opravu trolejbusové trati či vybudování velké mimoúrovňové křižovatky na městské komunikaci". A jak se staví dálnice, beton a asfalt zvelebuje silnice třetí třídy v přilehlých vesničkách, protože jinak by byla potíž při stavebním řízení a ministerstvo dopravy by nakonec muselo zaplatit ještě mnohem více.

Pokud jde o "ekology", pak jedním z požadavků aktivistů při schvalování výstavby dálnice D3 na jih Čech je vybudování ekomostu pro medvědy. Extrémním příkladem je vyvzdorovaná dvoupatrovost mostu v Suchdole (součást Pražského okruhu), aby se omezilo poškození rostlinstva pod mostem jeho stínem. Existují určité firmy zaměřené na ekologické poradenství, jejichž hlavní náplní činnosti je hledat na trase naplánované dálnice blatouchy, střevlíky či zaschlá hnízda vzácného pavouka. Potom je možné využít stávající rozbujele ekologické legislativy a stavbu zastavit na tak dlouho, dokud někdo zainteresovaný nezadá dotyčné ekologické firmě dobře zaplacenou zakázku poradenství při posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Cituji odpověď jednoho šéfa velké stavební firmy na dotaz, jak to je s nárůstem cen dálnic, říká: „.. před deseti dvanácti lety jsme věděli, co je jelen, ale neznali jsme žáby. Dneska najdete na staveništi blatouch a miliarda je v p.....“.

Pro úplnost uvádím, že podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu se na prodražování podílí špatná, [protože příliš složitá] příprava stavby. Investoři podle zprávy mnohdy ignorují vliv stavby na životní prostředí a podhodnocují náklady (ale žádná zmínka o korupci, spíš je to informace o naší ekologické legislativě). Jedna z chyb zadavatele, např. podle zprávy NKÚ, vedla k napadení zakázkového řízení neúspěšným uchazečem, což vedlo k posunutí termínu podpisu smlouvy a ke zkrácení doby na výstavbu, což jí přirozeně prodražilo. Další informaci ke kompletnímu doplnění mozaiky je ta, že je zde malá konkurence při výstavbě dálnic s tím, že v Česku operuje jen několik velkých stavebních firem s dostatečnou kapitálovou silou umožňující ucházet se o účast na stavbě dálnic či železničních koridorů.

Pokud jde o cenu práce, ta je u nás skutečně nižší, ale na stavbách se podepisuje jen jistou částí. Vysoutěžené ceny nemusí být v principu výsledkem jen odhadu relevantních budoucích nákladů ale jsou i odrazem hodnocení ostatních soutěžních kritérií (doby výstavby, technických parametrů, záruční doby atp.) a také stavem konkurenčního prostředí na stavebním trhu. V oblasti, kde je konkurence vyšší - bytové stavby a inženýrské stavby (zahrnující dopravní infrastrukturu, potrubní vedení, stavby pro telekomunikační a energetický přenos a ostatní stavební práce) se Česká republika se řadí do předposlední cenové skupiny s cenovou úrovní mezi 40% a 60% průměru EU. Pozn.: Podle údajů Německého statistického úřadu probíhal v období let 2000 až 2005 pokles stavební výroby. Důsledkem je silný konkurenční tlak, který tlačí ceny prací na minimum a tím nutí stavební firmy k trvalému snižování nákladů.

Často se také zmiňuje navyšování cen staveb poté co daná firma zvítězí ve výběrovém řízení. To rozhodně pro dálnice neplatí. Existuje analýza - porovnání soutěžních a konečných nákladů dálničních staveb se započítáním oficiálně publikovaných inflačních vlivů. Propočty prokazují, že zvýšené náklady mezi nabídkovými cenami a závěrečnou cenou projektu jsou způsobeny inflačním nárůstem a de facto tedy sumárně došlo k úspoře stavebních nákladů 14-ti sledovaných úseků dálnic a rychlostních komunikací s termínem zahájení v rozmezí 1993 -1995 a s dokončením 1997 - 2001 (studie státního fondu dopravní infrastruktury).