Kdo by měl volit kandidáty do televizních a rozhlasových rad? (25.1.2010)

Články, projevy, názory

Autor: Miroslav Škaloud

V souvislosti s výběrem kandidátů do televizních a rozhlasových rad bývá v médiích často zmiňována výhrada proti účasti politické reprezentace při jejich volbě a to pod praporem zachování nezávislosti médií. Ukazuje se však, že ve vyspělých zemích je vliv volené reprezentace zásadní.


Ve světě lze nalézt mnoho systémů nominace kandidátů do televizních a rozhlasových rad. Nemám výhrady proti žádnému z nich. Preferuji však nějakou demokratickou legitimitu kandidátů. Tj. aby členové rad byli předmětem výběru prostřednictvím volených orgánů, tj. např. prostřednictvím členů parlamentu.

Neobávám se často uváděné výhrady, že zástupci parlamentu budou prosazovat politické zájmy. Jaké lepší rozdělení zájmů může existovat nežli to, které je určeno demokratickou volbou. Spíše mám obavy, že nedemokraticky vybraní jedinci mohou zastávat zájmy, které nedávají přiměřenou váhu proporciálním zájmům obyvatel.

Nemám pocit, že by politici nějak výrazně ovlivňovali média. Jakýkoliv pokus by byl velmi rychle využit (a ty řídké případy také bývají využity) pro nějakou šťavnatou sérii velmi dehonestujících informaci o dané osobě (to je totiž navíc velmi žádaná informace). A to si pak každý politik nějaké ovlivňování rozmyslí. Spíše jsem svědkem častého uveřejňování kusých, kýmsi neznámým účelově vybraných a z kontextu vytržených informací, které pokřivují realitu a slouží kdoví komu.

Pro informaci uvádím některé způsoby výběrů rad v jiných státech. Z tohoto výběru je patrné, že právě volené politické reprezentace mají podstatný vliv na složení rad.

Velká Británie BBC - řídícím orgánem BBC je dvanáctičlenná Rada guvernéru, jejíž členové mají základní funkční období 5 let, mohou být zvoleni vícekrát. Guvernéry podle znění Charty BBC jmenuje královna, činí tak ale na základe doporučení vlády, která nominace projedná a dohodne s opozicí. Charta stanovuje, že v Radě guvernérů musí být přítomni guvernéři reprezentující Skotsko, Wales a severní Irsko, jednoho guvernéra muže navrhnout výkonný ředitel BBC. Charta předpokládá vytvoření rady institucí s hlasem poradním, mezi než patří např. Národní výbory Skotska, Walesu a severního Irska.

Německo Organizace řízení a kontroly ZDF je založené na třech vrcholových orgánech. Jsou to: vysílací rada (Rundfunkrat, u ZDF Fernsehrat), správní rada (Verwaltungsrat) a ředitel (Intendant). Vysílací rady jsou širší grémia, v nichž jsou zastoupeni reprezentanti společensky relevantních, zákonem normativně určených organizací v počtu 20 až 40 členů (největší počet má ZDF - 77 clenu). V některých spolkových zemích mají právo vyslat do těchto rad po jednom zástupci i parlamentní frakce v zemských sněmech. Zvláštní příloha uvádí detaily o řídících orgánech veřejnoprávních vysílatelů ze čtyř zemí, které jsou vybrány tak, aby reprezentovaly spolkové země s rozdílnou politickou tradicí: tradičně pravicovou (Bavorsko), levicovou (Severní Porýní Vestfálsko) a liberální (Berlín, Brémy).

Francie France Télévision má dvanáctičlennou správní radu jmenovanou na pět let, z nichž: dva cleny jmenuje dolní a horní komora francouzského parlamentu, čtyři členové jsou reprezentanty státu, čtyři členy s mediální kvalifikací jmenuje regulátor Nejvyšší audiovizuální rada CSA, dva členové jsou voleni ze zaměstnanců France Télévision

Itálie RAI - Od roku 1994 je pětičlenná správní rada vybírána na osobnostním základe a jmenována dvěma předsedy obou komor parlamentu. Takto vybraná správní rada se odpovídá pouze předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu, nicméně parlamentní komise má šanci její cleny odvolat, pokud k tomu v komisi získá dvoutřetinovou většinu. Od roku 1997 má správní rada informační povinnosti nejen k parlamentní komisi, ale také k novému regulátorovi.

Rakousko Vrcholnými orgány ORF jsou vedle generálního ředitele a kontrolní komise Nadační rada (Stiftungsrat) a Divácká rada (Publikumsrat) Nadační rada má 35 clenu. Členství je čestné a trvá čtyri roky. 24 clenu jmenují spolková a zemské vlády, 6 clenu jmenuje Divácká rada, 5 clenu nominuje podniková samospráva. Nadační rada jmenuje a odvolává generálního ředitele i ředitele zemských studií. Divácká rada má rovněž 35 clenu. Zákonem jmenovitě zde mají zajištěno zastoupení organizace zastupující obchodní, zemědělskou komoru, odbory, evangelickou a katolickou církev, jakož i akademii věd a vzdělávací instituce. Zbylí cleny v poctu v poctu přibližně 20 jsou voleni tak, že spolkový kancléř vyzve instituce zastupující společensky relevantní skupiny obyvatel, aby předložili návrhy, které jsou zveřejněny v úředním listu. Poté ORF zajistí hlasování plátců rozhlasového a televizního poplatku veřejným hlasováním, jež proběhne „telefonem, telefaxem, internetem a jiným i technickým prostředky“. Kontrolu platnosti hlasu zajišťuje úřad vybírající poplatky GIS. Šest osobností s největším počtem hlasů se dostává do rady automaticky, zbylé cleny vybere spolkový kancléř s přihlédnutím k výsledku hlasování. Funkční období Divácké rady je čtyrleté, její pravomoci jsou víceméně doporučující, šest clenu Divácké rady se stává cleny Nadační rady, přičemž tři z nich musejí být ti, které zvolili plátci rozhlasového a televizního poplatku.