Konec cestování mezi dvěma sídly EP a plýtvání

Aktuálně

25.2.2014
(www.ods.cz) Podle základních smluv o Evropské unii má Evropský parlament oficiální sídlo ve Štrasburku, kde se také dvanáctkrát do roka musí konat plenární zasedání.

Naprostá většina práce je ale soustředěna v Bruselském sídle EP, 420 kilometrů od Štrasburku. Budovy ve Štrasburku zejí prázdnotou, kromě několika dní v roce, kdy se do nich od pondělí do čtvrtka nastěhují tisíce poslanců, asistentů a úředníků.

Každý měsíc vyráží z Bruselu kolony kamionů s dokumenty i speciální vlaky pro zaměstnance. Hotely jsou beznadějně obsazené, ceny pokojů stoupnou na dvojnásobek.

Tento "stěhovací cirkus" stojí daňové poplatníky kolem 200 milionů eur ročně. Do ovzduší unikne ročně 19 000 tun CO2.

Zrušit štrasburské sídlo mohou pouze členské státy, a to jednomyslně. Vzhledem k odporu Francie (Evropané v podstatě financují Alsasko) a Lucemburska, kde se nachází třetí sídlo EP, byla taková změna dlouhá desetiletí považována za vyloučenou, což mimo jiné oslabovalo ochotu EP proti stěhování vystupovat.

První hmatatelný úspěch zaznamenala až frakce Evropských konzervativců a reformistů, jejíž členy jsou poslanci ODS. Britský konzervativec Ashley Fox v březnu 2011 - v tajném hlasování - prosadil snížení počtu stěhování na jedenáct tak, aby nebyla dotčena smlouva (spojení dvou zasedání do jednoho). EP tak na náš popud prolomil dlouholeté tabu a schválil úsporu ve výši půl miliardy korun.

Francie a Lucembursko rozhodnutí EP okamžitě napadly u Evropského soudního dvora. Ten v prosinci 2012 rozhodl, že hlasování EP je v rozporu se smlouvami o EU a musí být anulováno.
Evropský parlament přesto v listopadu 2013 přijal poměrem hlasů 483 ku 141 zprávu Ashleyho Foxe, která pro parlament požaduje právo rozhodovat o svém sídle. Definitivně (a poprvé od roku 1979) jsme tedy dokázali přesvědčit většinu europoslanců, že "stěhovací cirkus" a s ním spojené plýtvání jsou nadále před občany neobhajitelné.

Frakce EKR také každoročně navrhuje škrtnout v rozpočtu Evropského parlamentu několik desítek milionů eur zbytečných výdajů. Ušetřit je možné mimo jiné zefektivněním překladatelských a tlumočnických služeb (tento návrh EKR byl již většinou europoslanců přijat), zmražením nebo snížením platů a odměn nebo snížením gigantického rozpočtu na sebepropagaci Evropského parlamentu.

Strategie tlaku a přesvědčování ze strany frakce EKR je úspěšná. Zatímco ještě v roce 2009 se rozpočtový výbor odmítal bavit o čemkoli jiném než o navyšování rozpočtu, od roku 2013 se námi prosazované zmražení výdajů stalo většinovým tématem.