3 důvody proč ODS nepodpoří projídací rozpočet Prahy z dílny ČSSD a TOP 09

Aktuálně

Úvod

Obecně lze konstatovat, že rozpočet sestavený představiteli ČSSD a TOP09 preferuje pro¬vozní výdaje před výdaji kapitálovými. To v podstatě znamená, že upřednostňuje chod měs¬ta před novými investičními akcemi. Zároveň je zřejmé, že současní představitelé města nej¬sou schopni pochopit, že díky započatým investičním akcím (Blanka, metro) se provoz města prodražuje. Dé facto současná Rada hl. m. Prahy není schopna řešit zvyšující se náklady na provoz a stagnaci na straně příjmů rozpočtu. Naopak ČSSD a TOP09 přispívá k tomu, že v horizontu příštích osmi let budou investiční prostředky díky rostoucím provozním výdajům neustále klesat. ČSSD a TOP09 k tomuto trendu přispívá například zvyšováním platů učitelů základních škol, které nejsou provozovány městem, ale jednotlivými městskými částmi a není tedy důvod proč k tomuto kroku přistupovat, tedy z čistě ekonomického důvo¬du. Dalším krokem poukazujícím na zvyšovaní provozních výdajů města je rostoucí rozpočet Útvaru rozvoje města, nyní nově Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Městu zároveň stoupají personální náklady. V příštím roce se předpokládá nárůst o cca 243 nových zaměstnanců. Jen pro představu od roku 2010 do roku 2013 probíhalo tzv. zeštíhlování úřadu, kdy magistrát opustilo, v rámci úsporných opatření, přibližně 500 zaměstnanců. Zároveň má město na svých účtech velké množství nevyčerpaných prostředků a to zejména finanční prostředky na financování výstavby tunelu Blanka. Z roku na rok se tak převádí 3,6 mld. Kč. Zde vyvstává otázka důvodu zastavení prací a následné zneplatnění smlou¬vy mezi hl. m. Prahou a společností Metrostav. Nové vedení města ještě v červnu zaplatilo Metrostavu 176 mil. Kč, v červenci 437 mil. Kč a v srpnu 320 mil. Kč (informace pocházejí z účetnictví města). Město k tomu přistoupilo na základě schválené kategorizace víceprací. Vyvstává tedy otázka, proč zastavilo platby, když mělo efektivní nástroj pro řešení problému s vícepracemi. Jedním z mála pozitivních bodů rozpočtu pro rok 2014 je fakt, že náměstek odpovědný za finance (Jiří Vávra) přišel s návrhem na vytvoření rezervy pro účely dluhové služby na splacení obligací splatných v roce 2021. Tento institu bylv hl. m. Praze původně zaveden mezi lety 2002 a 2005.

Zdroje rozpočtu

Zdroje rozpočtu jsou sestaveny velmi konzervativně. Neobsahují přehnaná očekávání růstu příjmů z výběru daní atd. Strana zdrojů je tedy optimální. Nutno podotknout, že ta je vždy sestavována na základě predikce úřadu nikoliv politiků. Růst ekonomiky se v příštím roce ze strany města nepředpokládá. Do zdrojů jsou započteny i tzv. odvody z investičních fondů příspěvkových organizací. Investiční fondy jsou tvořeny odpisy, které však hlavní město kryje. Vysvětlení těchto zdrojů je následující: pokud se podaří řediteli školy opravit střechu, tak to dané škole generuje odpisy, protože se na základě této investice podařilo zhodno¬tit vlastní majetek. Díky odpisům je tedy škola schopna následně investovat. Nicméně tyto investiční fondy jsou u každé příspěvkové organizace rozdílné, protože ve většině případu závisí na řediteli dané organizace jakou částku je schopen z rozpočtu města získat. Jedině tak je schopen v dalších letech generovat finance z odpisů. Město se rozhodlo z investičních fondů příspěvkových organizací ubrat odvody ve výši cca 300 mil. Kč do rozpočtových zdro¬jů. Případná ztráta za tento odvod bude kryta hl. m. Prahou. Nicméně opět se dostáváme k tomu, že peníze z odvodů investičního fondu budou převedeny do rozpočtové rezervy pro splacení obligací. Nebudou tedy využity i k investičním výdajům.

Dotační vztahy MČ

Hl. m. Praha se rozhodlo rozdělit v rámci dotačních vztahů 158 mil. Kč ze svého rozpočtu jako náhradu za zrušenou státní dotaci. Jedná se o dotační příspěvek na náklady spojené s výukou žáků mateřských a základních škol.

Běžné výdaje

Zde je objektivně největší problém. Protože město v době ekonomické stagnace nezvolilo cestu zvyšování investičního rozpočtu, ale cestu zvyšování výdajů v provozních nákladech města. Meziroční tedy lze pozorovat nárůst v běžných výdajích a to o 2,8 mld. Kč. Objektivně musí býti řečeno, že do této položky spadají například i náklady na provoz tunelu Blanka, tedy pokud bude spuštěna. Její provoz je vyčíslen ročně na 164 mil. Kč. Polemizovat se ovšem dá například s faktem, že si primátor zdvojnásobil rozpočet Útvaru rozvoje města, nyní nově Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V roce 2013 měla tato instituce rozpočet 225 mil Kč, teď pro ní však městská rada alokovala dalších 221 mil. Kč. Rovněž se zvýší dotace pro příspěvkovou organizaci Technická správa komunikací (dále jen TSK) na opravy komunikací ve výši 500 mil. Kč. Což se naposledy realizovalo v roce 2010, kdy podobnou částku alokoval do rozpočtu TSK Rada hl. m. Prahy (proti nesouhlasu Pavla Béma) před komunálními volbami. Stalo se tak místo toho, aby tuto částku město rozpouštělo průběžně a nejednalo se pouze o nárazovou předvolební akci. Zároveň členové rady rozhodli o zvýšení výdajů na provoz dopravního podniku (dále jen DPP) o 492 mil. Kč. Zde je nutné podotknout, že se jedná o zvýšení ve výši meziroční inflace. Nicméně město nebylo schopno při ses¬tavování rozpočtu generovat jakékoliv úspory v rámci vnitřního fungování DPP. Speciální případem je částka na obnovu vozového parku DPP ve výši 534 mil. Kč. Je podivné, že tak město činní, když ještě v říjnu tohoto roku primátor Hudeček neustále poukazoval na to, že dopravní podnik je v tíživé ekonomické situaci a dle jeho slov stojí takříkajíc před krachem. Nicméně v současné době DPP připravuje nákup nových kloubových autobusů v hodnotě 2,8 mld. Kč. Do školství město nově přidává 100 mil. Kč na mzdové prostředky pro učitele základních škol. Zároveň současná rada zvýšila výdaje na sociální služby. Zvýšení se týká kapitola 5. Jedná se o prostředky na řešení problematiky bezdomovectví. Částka je ve výši 54 mil Kč na realizaci koncepce bezdomovectví. Navýšení prostředků je i v kapi¬tole bezpečnost. Toto navýšení se týká výdajů pro nábor nových srážníků Městské policie, částka je ve výši 70 mil. Kč.

Kapitálové výdaje

Nejvíce kritizovatelná je kapitola 4 – školství, kde je v kapitálových výdajích alokováno pro školy 260 mil. Kč a pro městské částí 200 mil. Kč. Nicméně rozpočet již neuvádí, jak tomu bylo v předchozích letech, na co jsou jednotlivé výdaje určeny. Je to absolutně netransparentní postup a fakticky to znamená v této kapitole konec rozklikávacího rozpočtu, protože nikdo nebude schopen určit jakým vzorcem se rozdělují peníze pro jednotlivé školy a městské části. Bude záležet jen na osobních preferencích odpovědného radního. Celkový objem investic je nižší než v předchozích letech. Rozpočet se snaží pokrýt nejzásadnější stavby (Blanka, ÚČOV, cyklostezky 30 mil. Kč, protipovodňové zábrany).