Škodí inteligence? Za vysoké IQ se platí
29.9.2014 vyšel článek na Žena.cz na téma „Škodí dětem jejich nadprůměrná inteligence?“ Autorka se ve svém článku zaměřuje na různé druhy inteligence a také na to, zda tato větší inteligence je dětem k prospěchu nebo jim spíše škodí. Na toto téma odpovídala i zakladatelka Charitek Miriam Janyšková.
I některým nadprůměrně inteligentním dětem může něco chybět, to „něco“ se může jmenovat emoční nebo sociální inteligence a s výškou IQ nemá nic společného. Naopak se často stává, že daní za mimořádně rozumové schopnosti je chybějící schopnost žít v normálních vztazích s okolím. Na druhé pak může působit jako „z jiného světa“.
Inteligence tak není pouze jediná, existuje jí více druhů. Emoční inteligence umožňuje správně vnímat druhé lidi a schopnost vcítění, sociální inteligence je schopnost kladně působit na svoje okolí a dá se naučit. Inteligence se dále dělí dokonce na šest nebo sedm druhů, a v poslední době vědci uvažují i o zavedení osmého. Potěšit nás tak může, že vlastně nakonec každý můžeme v něčem vyniknout!
Základní typy inteligence:
1. Logicko – matematická inteligence
2. Jazykově – verbální inteligence
3. Vizuálně prostorová inteligence
4. Tělesně – pohybová inteligence
5. Zvukově – hudební inteligence
6. Vnitřní (intrapersonální) inteligence
7. Společenská (interpersonální) inteligence
Někdy uváděným osmým typem je přírodní inteligence
Někdy se ohledně inteligence zdá, že co příroda na jedné straně přidá, na druhé zase ubere. Nadání se může pojit s handicapem v jiné oblasti (např. dyslexie, lehká forma autismu apod.) a vyústit pak v šikanu. Mezi nevýhody ale může patřit právě to, že takový člověk uvažuje jinak než ostatní, a proto si s nimi nemusí vždy rozumět a může se cítit i velmi osamělý. Těžké to mají zejména děti s vysokým IQ. Často se u svých vrstevníků, ale i učitelů setkávají s nepochopením. Jejich odlišné vzorce chování vyžadují specifický přístup, který ale stále leckteré školy nepodporují, ani včas neumí potřebu odhalit. "Ve společnosti panuje mýtus, že mimořádná chytrost u dětí přece není něco, s čím by mělo být nějak specificky zacházeno nebo dokonce finančně podporováno. Podvědomě si hodně lidí myslí, že rozumově nadané děti jsou dětmi vzdělaných a bohatých rodičů a není třeba je jakkoli podporovat... že si přeci pomohou samy. To však mnohdy není jen takto černobílé", říká Miriam Janyšková, zakladatelka Charitek.