Lukáš Herold, místostarosta MČ Praha 5: „Každý zastupitel musí být ombudsmanem občanů“
Politice se nejprve věnoval z pohledu novináře, posléze jako profesionál v roli tiskového mluvčího ODS, nyní zakončuje úspěšné volební období v roli místostarosty městské části Praha 5 Komunální politika je podle něj službou občanům a je přesvědčen, že se dá dělat slušně. Mezi jeho priority patří bezpečnost, územní rozvoj, privatizace bytového fondu a také kultura.
Co vás přivedlo do politiky?
Začínal jsem jako novinář a po nějakém čase jsem dostal nabídku spolupracovat s panem prezidentem Klausem a to bylo asi tím zásadním zlomem. Václav Klaus mě mnohému naučil, otevřel mi oči a posunul směrem k politice. Uvědomil jsem si, že pokud se budu věnovat správě věcí veřejných, můžu hodně věcí ovlivnit k lepšímu. Václav Klaus je i dnes pro mě jedinečnou inspirací a je symbolem pravicového politika.
Takže si se z novinářské opozice přesunul na druhou stranu barikády? Jaký to byl pocit?
Jako novinář máte sice přístup k řadě informací, ale v určité fázi narazíte na hradbu, za kterou už nemůžete. Vaše práce v podstatě začíná tam, kde politik vydá tiskové prohlášení. A mě fascinovalo to, co vydání takového tiskového prohlášení předchází. Jaké souvislosti to ovlivňují. Politik si nemůže jen tak něco vymyslet a tvrdit, že je to správné. Musí to také prosadit, najít pro svůj návrh spojence, přesvědčit své spolustraníky, zastupitelstvo, atd. Navíc, komunální politika má od té parlamentní tu výhodu, že výsledky jsou za vámi poměrně rychle a hmatatelně vidět.
S jakými představami a plány jste do zastupitelstva MČ Praha 5 vstupoval?
Byl jsem členem místní organizace delší čas, během něhož jsem dospěl k rozhodnutí reprezentovat ODS Praha 5 jako nová tvář, která přijde s novými výzvami. Jednou z nich byla dozajista má kandidatura proti tehdejšímu starostovi Jančíkovi. Přišel jsem s vizí, že komunální politika je služba občanům a dá se dělat slušně. Se vší vážností tady mluvím o práci, která může zabrat i 24 hodin denně. Každý volený zastupitel je totiž de facto ombudsmanem svých občanů. Povinností zastupitele je naslouchat občanům a respektovat názory všech lidí žijících v jeho volebním obvodu a řešit jejich problémy. A pak tu samozřejmě byly i oblasti, které mě jako člověka vždy zajímaly, třeba kultura - věnoval jsem se dlouho aktivně vážné hudbě. V mé pozornosti je určitě územní rozvoj naší městské části a architektura. Záhy po nástupu na radnici mi byla svěřena privatizace bytového fondu, což pro mě byla a dodnes je velká výzva.
Jak jste se s ní porovnal?
Troufnu si říci, že dobře. Byli jsme jednou z prvních městských částí, která s privatizací začala, nyní jsme již zprivatizovali 5 000 bytů. Za čtyři roky co mám privatizaci na starosti nevznikly žádné spory s nájemníky, žádná kauza, natož mediální. Nastavili jsme rozumnou cenovou politiku a pečlivě vybírali objekty, které jsou k privatizaci vhodné a které nikoli. Obdobně jsme postupovali i v případech prodejů nebytových prostor a malých provozoven, které byly v těchto domech. Vyšli jsme jejich provozovatelům a nájemcům vstříc tak, že většina z nich zůstala. A právě malé provozovny podle mě dělají městskou část městskou částí. Vždy jsem měl za to, že soukromé vlastnictví je lepší než jakékoli jiné, ať už státní, nebo obecní. Ostatně proto jsem také členem ODS. Když se procházím po Praze 5 a vidím, jak mají domy, které jsme privatizovali, opravené fasády či střechy, mám opravdu radost.
V řadě ostatních městských částí byla privatizace předmětem mnoha sporů…
A tomu se nám podařilo vyhnout. Přijde mi proto úsměvné, když některé politické strany ve svých volebních kampaních tvrdí, že dokončí privatizaci na Praze 5, přitom jejich zástupci se při hlasování o privatizaci někdy zdržují hlasování nebo tam mnohdy vůbec nejsou! Úspěšná privatizace je naše práce a jsme připraveni ji dokončit a privatizovat maximum bytového fondu. Na druhé straně nejsme naivní a privatizovat například domy na Janáčkově nábřeží bychom považovali za nemravné. Pokud bychom na ně nasadili tržní cenu, mnozí nájemníci si ji nebudou moci dovolit, nastavíme -li cenu zvýhodněnou, řada spekulantů byty obratem za několikanásobné ceny prodá. Rodinné stříbro proto považuji za rozumné si ponechat.
Jak pokročila privatizace bytového fondu ve správě Magistrátu hlavního města Prahy na Barrandově?
Konečně jsme dosáhli velkého pokroku. Praha 5 zde byty, které měla v majetku, již zprivatizovala, ale město své rozhodnutí oddalovalo. Po 4 letech jednání s místostarosty jednotlivých městských částí, které jsem svolával a zval na ně zástupce města, se nám podařilo společně prosadit, že Rada hlavního města Prahy před nedávnem rozhodla významnou část městských bytů privatizovat, včetně těch na Barrandově.
Jak vidíte nejbližší budoucnost Smíchova?
Chceme kultivovat rozsáhlý prostor drážních pozemků, které začínají autobusovým nádražím Na Knížecí a končí u Lihovaru. Usilujeme o to, aby se ve velmi brzké době zdejší autobusové nádraží posunulo na hranice městské části, tedy na okraj Prahy, a vystavěli jsme se tam parkoviště P+R. Drážní pozemky v této části Smíchova budou mít na rozvoj naší městské části zásadní vliv. Proto také o nich velmi intenzivně jednáme s investory. Nepřejeme si, aby tam vyrostlo nějaké sídliště pro 21. století, ale architektonicky cenné příměstské centrum, které se plynule napojí na centrální část Smíchova. Dosavadní návrhy investorů nás zatím nepřesvědčily. Mohu ubezpečit naše občany, že jestliže architektonické plány nebudou na dostatečné úrovni, nemohou počítat s naší podporou.
Zabýváte se také bezpečnostními otázkami. Kde má podle vás Praha 5 své priority v této oblasti?
Mimo jiné v kultivaci opuštěných průmyslových zón, jako jsou ony drážní pozemky, které jsem zmínil, nebo třeba Waltrovka, kde vyroste velmi zajímavý bytový a kancelářský komplex. Právě kultivace těchto pozemků, které byly doposud takovým „územím nikoho“ a přitahovaly řadu sociálně patologických jevů, je jedním z neúčinnějších nástrojů, jaký má městská část ve svých rukou.
A co podpora městské a státní policie?
To je přeci samozřejmost. Za prvé jsem pro spojení obou složek a vznik tzv. Metropolitní policie, protože Praha jako celek potřebuje speciální přístup k řešení bezpečnostních otázek. Za druhé jako městská část děláme a budeme dělat vše proto, aby byli strážníci a policisté především v ulicích a chránili naše obyvatele a návštěvníky.
Co proto jako zastupitel či místostarosta můžete udělat?
Určitě podpoříme další výstavbu kamerového systému, který se nám především v centrální části Smíchova velice osvědčil. Současně však chceme občanům garantovat, že tento systém nebude zneužíván. Dále podporujeme výstavbu nových policejních služeben. Mám teď na mysli například projekt nové Košíře, kde místo rozpadlých domů vyroste mimo jiné i nová vysoká škola a také služebna Policie ČR,. její vybudování bylo jednou z podmínek našeho souhlasu s projektem. Jsme pyšní na novou moderní policejní služebnu v parku Sacré Coeur, kupujeme policistům počítače, mobilní telefony, poskytujeme jim byty a snažíme se nalézt další možnosti podpory. Naší prioritní úlohou je bezpečnostním problémům předcházet ne je řešit.
Jak to myslíte?
Úkolem zastupitelstva je, aby se lidé ve své čtvrti cítili bezpečně, ale udržovat bezpečnost ve městě je úlohou bezpečnostních složek. Naší starostí je, aby byly ulice čisté a osvětlené, opravené, parky upravené atd. Co můžeme je ovlivnit rizikové lokality, kterými jsou právě neřešená rozvojová území, jako jsou ony drážní pozemky. Nesmíme dovolit, aby u nás zůstávala či dokonce vznikala nebezpečná území nebo území, za která se obyvatelé městské části stydí. Vždy se pečlivě zabýváme tím, jak s problematickými lokalitami naložíme, v zájmu našich občanů.
