 |
Jedinečný koncert legendární rockové skupiny Olympic Olympic zahrají v Letňanech poprvé v nové sestavě! |
 |
Staňte se součástí světa přírodní kosmetiky na veletrhu VIVANESS 2021 Informujte mezinárodní branži přírodní kosmetiky o Vašich produktech a novinkách na nejdůležitějším setkání oboru a získejte cenné kontakty na mezinárodní obchodníky a odborníky. |
 |
Zájem českých firem o prezentaci na veletrhu BIOFACH (17. - 20. 2. 2021, Norimberk, Německo) je obrovský. Také v roce 2021 nebude na veletrhu BIOFACH chybět český národní stánek zastřešený Ministerstv ... |
Potravinové a nápojové veletrhy jsou obrazem kvality našeho stravování
Publikováno: 26.5.2011 00:00
Autor: EuroExpo
Rozhovor s prezidentem Agrární komory České republiky - Ing. Janem Velebou na téma kvalita domácích potravin v souvislosti s potravinářskými veletrhy u nás.
Jak hodnotíte úroveň a kvalitu českých potravin a nápojů na našem trhu ve srovnání s dováženými výrobky?
Kvalita, sortiment, úroveň zpracování, hygienické parametry, ale také obaly či komunikace se zákazníkem šly za poslední dvě desetiletí neuvěřitelným tempem vzhůru.
Celý agropotravinářský komplex se i za hospodářsky a politicky nepříznivých okolností, kdy byl prakticky ze dne na den otevřen liberálním tlakům tzv. volné soutěže a volného trhu, dokázal přizpůsobovat zahraniční konkurenci, investoval, modernizoval se, i když šlo často o náročný a nákladný proces. Jsem si proto jist, že v současné době prakticky v tomto směru není poznat větší rozdíl.
Ten bych vnímal spíše v tlaku prodejců na cenu výrobků a k tomu odpovídajícím recepturám. Jeden příklad za všechny, většina z nás určitě slyšela, či poznala rozdíl mezi poctivým špekáčkem, dejme tomu za 80 Kč na kilogram a ošizeným opékáčkem za cenu méně než poloviční. Absence kvalitního masa se prostě někde projevit musí.
Bohužel, dlouho mezi našimi spotřebiteli přetrvával zájem o nové, tehdy západní a tedy „lepší“ výrobky, dále přišel atak obchodních řetězců a jim přiznaná absolutní volnost.
Myslím že jsme podcenili také státní podporu a marketing českých výrobků. Mnoho tradičních firem a značek zaniklo či bylo zaniknuto. Dnes jsme tak v situaci, že i u komodit, které dokážeme vyrobit a u kterých máme dlouhodobou tradici, srovnatelné výrobky dovážíme.
Jsem ale přesvědčen, že máme co nabídnout, ať již to jsou velcí tuzemští producenti či malí a specializovaní výrobci.
Klub kvality je pod značkou KLASA. Rok od roku roste zájem o regionální potraviny. Svou roli má i naše tříletá kampaň na podporu spotřeby mléka a mléčných výrobků s názvem Bílé plus.
Nakonec - každý si zde může najít tu svou oblíbenou značku a výrobce. Sortiment je opravdu široký a tak věřím, že většina spotřebitelů upřednostní tuzemské potraviny a nápoje. Pomohou tak nejenom sobě, ale českým zemědělcům a potravinářům obecně. Za každým kilem našeho masa, litrem mléka, jogurtem je třeba vidět kousek obdělané půdy a zaměstnaného člověka. České půdy a českého člověka.
Jakou pozici podle vás zaujímají české výrobky v Evropě či ve světě?
Přestože jsme malá země, je naše potravinářská tradice velmi hluboká a silná. Přinesli jsme do sektoru celou řadu technických i technologických inovací a vůdčích myšlenek. Ať to již bylo pivovarnictví, výroba cukru, zpracování masa a výroba masných produktů, mléka a sýrů...
Za první republiky jsme čile obchodovali prakticky s celým světem. Historický vývoj po druhé světové válce, ale také společenské změny po roce 1989 vždy přinesly výrazný obrat a zde bych se nebál říci, že jsme opakovaně poškodili sami sebe. Nejenom uzavřením a následně naopak úplným otevřením vlastních trhů, či slepou zahleděností nejprve na východ a posléze na západ. Opustili jsme z ideologických důvodů řadu trhů, někde vazby alespoň částečně přetrvaly. Saldo agrárního zahraničního obchodu se usadilo trvale na hodnotě kolem mínus 30 mld. Kč, když ještě na počátku devadesátých let bylo kladné. Nyní se pracně snažíme dostat zpět, což jsou například arabské země, či Ruská federace.
Každopádně faktem je, že více než 90 % agrárního zahraniční obchodu dnes realizujeme v rámci jednotného trhu EU a zde je konkurence opravdu veliká. Nestačí vyrábět kvalitně. Je nezbytné vyrábět nadstandardně. Jsem rád, že mnoho českých malých, středních i velkých firem toto umí a dokáže se o svou vůdčí úlohu přihlásit a tak můžu hrdě konstatovat, že i přes uvedené problémy máme dost vlajkových lodí, které dokáží ukázat svou sílu i na otevřeném trhu EU.
Navštěvujete řadu veletrhů s potravinářskou tematikou doma (Země Živitelka, Zahrada Čech atd.), ale i v zahraničí. Můžete říci, jak se na ně díváte z hlediska pěstitelů, výrobců, ale i spotřebitelů?
Výstavy a veletrhy v České republice i v zahraničí jsou přehlídkou zpravidla toho nejlepšího co může sektor nabídnout. Je to možnost jak ukázat své novinky, upozornit na sebe, porovnat vývoj, seznámit se s inovacemi a trendy a to jak směrem ke kolegům v oboru, tak především k zákazníkům. Rád tyto akce navštěvuji, protože jde o inspirující události a člověk má možnost přímého porovnání vývoje a stavu jednotlivých oborů.
Úspěšnost největších domácích zemědělsko-potravinářských veletrhů měřená návštěvností dosahuje úrovně 50, 70 ale i přes 100 tisíc návštěvníků a to je již pořádná porce potenciálních spotřebitelů, do které stojí za to investovat. Navíc je ověřeno, že tam, kde probíhají ochutnávky či různé gastronomické akce, roste také zájem a spokojenost návštěvníků.
Avšak, jak ukazuje fenomén posledních dvou let, nemusí vůbec jít o podobné masivní akce. Zde mám na mysli rozvoj a oblibu farmářských trhů. Ty svým obsahem a působností stále expandují a i tady se snad ukazuje, že se rozrůstá informovanost a zájem spotřebitelů, kteří chtějí kupovat českou kvalitu a mít k dispozici české potraviny s příběhem, chtějí znát svého dodavatele a jsou připraveni za to zaplatit.
Co všechno dělá AK ČR pro úspěšnou prezentaci na veletrzích?
AK ČR se pravidelně zúčastňuje všech významných veletrhů a výstav, a proto spolupracuje s jednotlivými organizátory, komunikuje záměry, zaměření a obsah těchto akcí tak, aby samotná prezentace byla vždy v něčem nová, poutavá a zajímavá. Zejména si ceníme spolupráce s vedením Veletrhů Brno, s vedením výstavišť v Českých Budějovicích a v Litoměřicích, která je na opravdu vysoké úrovni.
Důležitá je v tomto směru informovanost spotřebitelů. Naším dlouhodobým záměrem, který se snažíme vždy naplnit, je vytvoření vztahu mezi českými zemědělci a potravináři a všemi našimi spotřebiteli. Chceme, aby čeští spotřebitelé upřednostňovali české výrobky a věděli o jejich kvalitě i sortimentu. Proto i výše zmíněné farmářské trhy, soutěže o nejlepší regionální potraviny či značku KLASA, ale také jednotlivé aktivity výrobců, či prodejců zaměřených na tuzemské potraviny právě z těchto důvodů podporujeme a vítáme.
V tisku proběhla zpráva, že lidé ve světě proplýtvají třetinu potravin, a to i v rozvojových zemích. Máte informace, jak jsme na tom v tomto směru v ČR a co se s tím dá dělat?
V Evropě a USA každý spotřebitel vyhodí mezi 95 až 115 kg potravin za rok. Odhady v České republice toto číslo potvrzují, nejsme tedy bohužel žádnou výjimkou. Tento fakt bych označil jako smutnou skutečnost. Bohužel se ukazuje, že lidé v našem vyspělém světě ztratili přehled o tom, jak jsou potraviny ve skutečnosti cenné, jakou mají hodnotu a jakým objemem práce jsou podložené. Současná společnost je odtržena od prvovýroby i zpracování a nedokáže již vnímat, co úsilí stojí za každým bochníkem chleba či kostkou másla.
V Africe jsou ztráty potravin v objemu 6 – 11 kg na hlavu. Zde však jde převážná většina ztrát na úkor nekvalitního zpracování, špatné infrastruktury, nedostatečných investic a technologií. V celkových číslech se každým rokem vyhodí v bohatých zemích téměř stejné množství potravy, tedy 222 mil. tun, jako je celková produkce potravy v Africe, 230 mil. tun. Možnost úspor je tedy neuvěřitelná.
A návod na tyto úspory – každý musí každý začít sám u sebe. Potraviny jsou dnes v Evropě relativně levné a tvoří pouze necelou pětinu našich celkových výdajů a tak nás zřejmě příliš nezajímá, zda všechno, co koupíme, také spotřebujeme. Je to škoda pro všechny. Na jedné straně pracně vyrábíme, skladujeme, prodáváme a na straně druhé draze likvidujeme. Chtělo by to prostě jen o trochu více rozumu a přestat plýtvat.
Jan Veleba, prezident AK ČR
verze pro tisk >
Další články:
- ASIA FRUIT LOGISTICA proběhne v novém termínu!
- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži
- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži
- INTERMAT 2015 a WORLD OF CONCRETE EUROPE
- Česká účast v Lyonu s podporou MPO
- SIMA - SIMAGENA 2015 v předstihu
- SIAL útočí na naše chuťové a čichové smysly
- Brýle a oční optika SILMO Paříž 2014
- SILMO Mondial de l´Optique, Paříž 2014
- České firmy se představují na EUROSATORY 2014
- WORLD NUCLEAR EXHIBITION Paříž
- BIOMASA A BIOENERGIE v Hamburku
- EUROPAIN 2014 Celosvětové setkání pekařů a cukrářů
- Veletrh vodárenských odborníků v Alžírsku
- BIOMASA A BIOENERGIE 2014 v Hamburku
Copyright ©2009-2024: Euroveletrhy.cz
Provozovatelem veletržního portálu euroexpo.cz je vydavatelství EUROEXPO
Babice 38, 251 68 Kamenice
tel.: 604 759 978
e-mail: redakce@euroveletrhy.cz
KONTAKT, O PROJEKTU
