 |
Jedinečný koncert legendární rockové skupiny Olympic Olympic zahrají v Letňanech poprvé v nové sestavě! |
 |
Staňte se součástí světa přírodní kosmetiky na veletrhu VIVANESS 2021 Informujte mezinárodní branži přírodní kosmetiky o Vašich produktech a novinkách na nejdůležitějším setkání oboru a získejte cenné kontakty na mezinárodní obchodníky a odborníky. |
 |
Zájem českých firem o prezentaci na veletrhu BIOFACH (17. - 20. 2. 2021, Norimberk, Německo) je obrovský. Také v roce 2021 nebude na veletrhu BIOFACH chybět český národní stánek zastřešený Ministerstv ... |
Historie brněnského veletržního areálu
Publikováno: 10.6.2009 00:00
Autor: EuroExpo
Zrození a peripetie
1. část: do roku 1955
Historie výstavních areálů je zajímavá nejen pro historiky. Také vystavovatelé i návštěvníci vítají informace o tradicích a atmosféře prostoru, kde se nalézají. Výstavní areály totiž mají své charisma, které se někde zrodilo a nějak postupovalo.
Ze všech areálů, které v naší republice jsou, upoutává na sebe největší pozornost areál dominantního brněnského výstaviště, které právě letos má osmdesát.
Trhy se v Brně, jako ostatně v každém městě, konaly už za raného středověku. Ta pravá historie brněnského areálu se však začala psát až po vzniku samostatného Československa.
Po založení nového československého státu si hospodářské kruhy záhy uvědomily novou situaci: Československá ekonomika se musela daleko šířeji otevírat zahraničnímu obchodu než za doby rakouskouherského státu, který zahrnoval jeden velký vnitrostátní trh.
V těchto souvislostech muselo dojít i na veletrhy. Z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva obchodu bylo stanoveno pořádat od roku 1920 mezinárodní Vzorkové veletrhy v Praze. (Ve prospěch Prahy hovořila existence výstaviště z roku 1891.)
Ovšem Brno už hned po roce 1918 navrhovalo výstavbu mezinárodního výstaviště v Brně. Brněnští však od tohoto požadavku upustili poté, co jim ministr obchodu Novák přislíbil, že podpoří výstavbu brněnského výstaviště o několik let později.
Představitelé Brna ale nehodlali dlouze vyčkávat, neboť potřeba podpory průmyslu a obchodu v Brně se stala aktuální hned po válce, a proto se od roku 1922 do roku 1927 konaly v Brně každoročně Brněnské výstavní trhy. Obrovský úspěch, který zaznamenaly zejména v letech 1922 – 1927, vedl k obnovení debaty o novém místě konání podobných podniků.
Hledání vhodné lokality pro výstaviště
Konečné rozhodnutí o výstavbě brněnského výstaviště padlo na Moravském zemském výboru v srpnu 1923 a na řadu přišlo hledání vhodné lokality.
Nabízelo se hned několik vhodných míst. Od počátku byl hlavním favoritem pozemek tzv. Bauerovy rampy v Pisárkách, uvažovalo se však i o lokalitě v Černých polích (v prostoru Vysoké školy zemědělské), v Židenicích (v prostoru Zbrojovky), v Zábrdovicích a za Lužánkami.
Zemský výbor se nakonec rozhodl pro prostor Bauerovy rampy, jejíž pozemek byl vyhodnocen jako nejvhodnější z hlediska polohy k městu, okolního prostředí, tvaru a možnosti dalšího rozvoje, a vykoupil přibližně 36 hektarů.
V této době se počítalo s postupnou výstavbou výstaviště, která by trvala i několik desítek let. Rovněž postupně se měly přikupovat další pozemky. Tento záměr se však změnil po rozhodnutí, že se na novém výstavišti uspořádá Výstava soudobé kultury v rozsahu větším, než se původně předpokládalo.
Od návrhu k realizaci 5 let
Dne 10. 11. 1923 byla vypsána soutěž na urbanistické řešení nového výstaviště a architekturu hlavního, obchodně průmyslového paláce (dnešní pavilon A). Do soutěže se přihlásilo 31 návrhů a jako nejzdařilejší byl vybrán projekt pražského architekta Josefa Kalouse.
Pro realizaci celého projektu vznikl v roce 1927 nový subjekt – Výstavní akciová společnost (VAS), ve které měli své zastoupení československý stát, země, město Brno, brněnská obchodní a živnostenská komora a Brněnské výstavní trhy.
Nová společnost přikoupila další přilehlé pozemky pro výstaviště. Místo původně plánovaných nákladů na výstavbu výstaviště za 14,5 milionu korun se zvýšily celkové výdaje na 39,4 milionu korun. Výstavbou a konečným rozvržením výstaviště byl pověřen architekt Emil Králík, který měl za úkol uvést komplex do provozu.
Celý průběh prací byl velice hektický, činnost mělo Výstaviště zahájit již v roce 1928 plánovanou Výstavou soudobé kultury v Československu, která měla oslavit deset let samostatnosti republiky.
Výstava soudobé kultury v Československa – přes 2 miliony návštěvníků
Harmonogram výstavby se podařilo dodržet – výstava byla podle plánu zahájena v sobotu 6. května 1928.
Protektorem výstavy se stal prezident Československé republiky T.G. Masaryk. Do středu rotundy pav. A byla umístěna jeho socha v nadživotní velikosti (autor O. Španiel). Výstava soudobé kultury byla přehlídkou nejvyšších společenských, tvůrčích, vědeckých a technických úspěchů a hodnot, vytvořených za prvních deset let samostatnosti Československa. Na scénáři výstavy spolupracovalo 100 předních odborníků nejrůznějších profesních oblastí.
Pečlivé a rozsáhlé přípravy a organizace sehrály pro výstavu jistě příznivou úlohu. Navštívilo ji totiž od 26. 5. do konce září 1928 přes 2 600 000 návštěvníků, z toho tisíce ze zahraničí.
Výstavní akciová společnost proto skončila finanční rok 1928 s výrazným ziskem.
Pavilon A – dominanta výstavy
Nové brněnské výstaviště se stalo jedním z největších a nejvýznamnějších děl funkcionalismu v Československu.
Jeho výstavba přilákala tvůrčí potenciál generace brněnských a pražských architektů. Ti zde našli příležitost k uplatnění funkcionalismu, do té doby u nás nevídaného rozsahem i pojetím. Část brněnského výstaviště z roku 1928 je proto i dodnes státní kulturní památkou.
Brno získalo moderní a největší výstaviště v předválečném Československu o rozloze 360 000 m2 (s hrubou výstavní plochou v pavilonech 30 355 m2). To však byl prostor mnohem menší, než jak jej známe dnes.
Centrálním prvkem nového výstaviště se jednoznačně stal monumentální kolos obchodně průmyslového paláce (pavilon A), realizovaného podle návrhů architektů Josefa Kalouse a Jaroslava Valenty. Stavba tohoto kolosu byla zahájena v listopadu roku 1926 a ukončena za neuvěřitelných 230 pracovních dní.
Jedná se o železobetonovou, parabolickými oblouky zaklenutou stavbu. Jádrem budovy je rotunda o průměru 30 metrů a výšce 33 metrů, zaklenutá dvanácti mohutnými žebry. Ve výšce 6 metrů váže navzájem žebra prstenec, který překonává exentrický tah 150 tun.
Materiálem použitým při výstavbě paláce byly převážně železobeton a sklo a těchto materiálů bylo při výstavbě spotřebováno neuvěřitelné množství. Zasklilo se asi 9000 m2 plochy fasád a klenby a největší okna měla rozměry 16 x 14 metrů, která musela být zvláštním způsobem upravena s ohledem na rozdíly vnitřní a vnější teploty. Na železné armatury betonových konstrukcí, okna a vrata se spotřebovalo 100 vagónů železa. Na staveništi se vytěžilo asi 2000 vagónů štěrku a písku, spotřebovalo se 220 vagónů dřeva na bednění. Výsledkem je jedna z nejmonumentálnějších staveb moderního Brna.
Byl nastaven rozmach brněnských veletrhů
Vývoj brněnských veletrhů byl završen etapou, která teprve o 30 let později rozhodla o Brně jako o místu mezinárodních veletrhů.
Předválečné brněnské výstaviště bylo svou velikostí a pojetím architektury nejen největším a nejmodernějším výstavištěm předválečného Československa, získalo navíc díky Výstavě soudobé kultury neocenitelné zkušenosti ve výstavní tvorbě a organizaci rozsáhlých výstavních akcí. A to byl potenciál, který přešel do poválečné doby a vytvořil vedle existujícího výstaviště důležitý předpoklad pro pořádání pozdějších veletrhů.
Následující údobí existence brněnského výstaviště do roku 1939 však poznamenaly nepříznivé okolnosti. Své způsobila hospodářská krize, přeinvestovanost a zadluženost VAS. Nemalým dílem zapůsobily negativně i další skutečnosti – výstavy v Brně nemohly mít charakter mezinárodních veletrhů (ty se z usnesení tehdejší československé legislativy odbývaly jen v Praze) a v Brně na výstavišti chybělo zkušené obchodní vedení.
Teprve rok 1936 a následující roky 1937 a 1938 byly pro pořádání výstav příznivější. V letech 1929 až 1938 se na brněnském výstavišti konalo více než 40 výstav. Každoročně se zde pořádaly Brněnské výstavní trhy. Některé z nich – např. v roce 1930 navštívilo 100 tis. návštěvníků, výstavu "Práce a volný čas" v roce 1934 dokonce 400 tisíc lidí. Snad symbolicky byla jednou z posledních předválečných akcí na výstavišti Výstava civilní protiletecké obrany (v roce 1937). V květnu 1938 byla v Československu vyhlášena mobilizace, a tak se zmíněné finanční oddlužení výstaviště nedokončilo. Výstaviště počalo sloužit armádě. Nejprve do okupace 1939 armádě československé, po německé okupaci Wehrmachtu a po osvobození v roce 1945 na čas i armádě sovětské.
Výstaviště po 2. světové válce
Areál brněnského výstaviště byl po skončení války prakticky v troskách. Vojenská výroba a sklady umístěné v areálu výstaviště se stávaly častým cílem náletů a svou úlohu v destrukci sehrál i boj o město v závěrečném období války, který se odehrával i v pisáreckém údolí. Mnohé pavilony vyhořely, z některých zbyly jen trosky. Výstaviště bylo z velké části zničeno. Ze hřbitova automobilových vraků trčel chmurně pavilon A, z prosklených stěn a střech zbyly jen hromady střepů. Elektrické vedení bylo zpřetrháno, oplocení výstaviště bylo zničeno, brány vyvráceny. Kaštany hlavní aleje výstaviště byly téměř až po koruny zasypány sutinami. V polorozbořených pavilonech si nezvaní návštěvníci brali vše, co se dalo jakkoliv využít v poválečné nouzi a ve zbytcích pavilonů, hledali přístřeší ti, kteří o něj přišli při osvobozovacích bojích. Jeden podnikavec si na výstavišti dokonce zřídil bobří farmu. Poválečný stav brněnského výstaviště byl skutečně žalostný.
A tak není divu, že pomyslná kola československého výstavnictví se po druhé světové válce začaly roztáčet v Praze, kde se již v roce 1946 konaly Pražské vzorkové veletrhy. A zatímco nové Pražské vzorkové veletrhy nastolovaly nové pojetí výstavnictví, které se mělo opírat převážně o ryze obchodně utilitární pojetí veletrhu s důrazem na průmysl, státní propagaci a výchovu, to vše s cílem přiblížit hospodářské úspěchy nového Československa široké veřejnosti, v Brně bylo rozhodnuto o likvidaci celého areálu výstaviště.
S realizací tohoto rozhodnutí se naštěstí otálelo tak dlouho, až se ho podařilo zvrátit a mohlo se přistoupit k obnově areálu.
Obnova areálu
Obnova brněnského výstaviště může být datována dnem 12. května 1947, kdy se sešla na své první poválečné schůzi Výstavní akciová společnost (VAS), jíž se jako zázrakem se podařilo získat od Zemského národního výboru zálohu na částečnou úhradu válečných škod ve výši 800 000 Kčs. Za tuto částku se provedly aspoň nejnutnější zabezpečovací práce. Ovšem do konce roku 1947 VAS již objednala stavební a další řemeslné práce na výstavišti za více než 11 milionů korun. Neocenitelnou pomoc brněnskému výstavišti poskytly brněnské podniky a sami Brňané, kteří dobrovolnými pracemi napomáhali vracet výstavišti jeho předválečný vzhled. Deset tisíc Brňanů odpracovalo při odklízení sutin a válečného materiálu z pavilónů a volných ploch výstaviště přes padesát tisíc brigádnických hodin. Z areálu byly odvezeny stovky tun vyvážek a jen do června roku 1948 bylo na opravách proinvestováno 7 000 000 korun.
Výstaviště po únorovém převratu
Nastal však další zlom – přišel únorový převrat roku 1948. Výstavní akciová společnost byla zrušena a správu areálu se ujal komunální podnik Lázně města Brna. A započala další éra výstaviště v Brně.
Nové vedení brněnského výstaviště mělo zprvu plány vskutku obrovské. V areálu výstaviště měl být vybudován park oddechu, kde by každý Brňan našel zábavu i poučení po celý rok. Počítalo se s výstavbou sportoviště a o přesunu fotbalového stadionu do prostoru areálu. Každým rokem se měl při příležitosti Masarykova okruhu pořádat celostátní autosalón, letecký salón, každý třetí rok střídavě s Prahou a Bratislavou zemědělská výstava a pravidelné zemědělské veletrhy. Byla plánována i výstava 30 let Československé republiky, dále výstava výzkumnictví a pokroku. Měly být pořádány obrovské výstavy umění, které měly navazovat na moravské umělecké festivaly. Počítalo se také s celostátní výstavou výživy a v roce 1949 měla probíhat mezinárodní výstava družstevnictví a výstava Žena v osvobozené domácnosti. Každoročně vedení také chtělo uskutečňovat festival slovanské hudby a lidového tance, zřídit stálé divadlo a pořádat menší výstavy a různé zábavné podniky.
Tyto optimistické plány se ovšem uskutečnily zcela jinak, protože vedení se ve světle budovatelských požadavků státu na cílenou industrializací Československa vydalo jinou cestou: za nové politické situace se chystala první poválečná výstava – Brněnské výstavní trhy. Měly navázat tradicí na předválečné, každoročně pořádané výstavy stejného názvu. Sice navázaly, ale jen nakrátko.
První poválečné Brněnské výstavní trhy v roce 1949, brzy následuje útlum
Uskutečnily se v termínu 24. září až 2. října 1949 v již opraveném pavilonu A. Výstavy se účastnily výrobní podniky Jihomoravského kraje, obchodní organizace, stavební podniky a družstva, pohostinství, vinaři atd. Přestože měla výstava spíš ideový než obchodní a kontraktační význam, konala se za rok opět (v roce 1950 za účasti 250 000 návštěvníků), ale pak se aktivity výstaviště dostaly do útlumu.
Počátkem padesátých let, když v Československu začalo období nejtvrdší komunistické diktatury a celková mezinárodní situace se po prosovětských převratech v zemích střední Evropy vyvíjela nepříznivě, nebylo na pořádání veletrhů v Brně pomyšlení. V duchu oné doby periodicita poválečných Brněnských výstavních trhů skončila ročníkem 1950.
Následující rok a i další období až do roku 1955 nebyly výstavní aktivitě nakloněny – pavilony se mění na skladiště a provozovny. Nerudovská otázka „kam s ním“ zde byla realitou přeformulována na „co s ním“.
Zřízení Parku kultury a oddechu
Odpovědí na tuto otázku bylo zřízení nové instituce – Parku kultury a oddechu od 1. ledna 1954. Jeho zaměření však bylo spíše kulturní, s převahou divadelních, estrádních, tanečních a humoristických programů. Je třeba říci, že namnoze šlo o akce skutečně úspěšné, zejména poté, co byl v areálu vystavěn přírodní amfiteátr.
Výstaviště však stále zůstávalo mementem své původní funkce, i když se zde v roce 1954 konaly, byť v malém rozsahu a dosti improvizovaně, dvě výstavky spotřebního zboží a potravin a na podzim prodejní výstava nábytku.
A pak přišel zlomový rok 1955.
1955: Vláda rozhoduje ve prospěch Brna
Rok 1955 přinesl po ukončení války v Koreji a Indočíně v mezinárodní situaci určité uvolněni a tehdejší československá ekonomika zvyšovala svoji strojírenskou i průmyslovou produkci, která již navazovala na předválečnou tradici. Zahraniční obchod se zvětšoval v jeho objemu a záhy se zjistilo, že podpora obchodu a prodeje na zahraniční trhy není možná bez veletrhů.
Proto se začalo s hledáním výstaviště, které by vyhovovalo rozsahem a geografickým umístněním ve státě.
Vládní komise podala návrh na obnovení Pražských vzorkových veletrhů, ale jiná komise vlády (pro výstavy a veletrhy) se shodla na tom, že pražské výstaviště není pro mezinárodní veletrhy perspektivní. V této komisi pracovali a brněnskou alternativu podporovali tajemník Hospodářské rady vlády dr. Kubánek, tehdejší náměstek ministra zahraničního obchodu R. Schmelz, předseda Ústředního národního výboru v Brně Josef Kalášek a brněnský architekt Jindřich Kumpošt.
Příznivé rozhodnutí ve prospěch Brna vyústilo ve vládní usnesení č. 1550 z června 1955. V něm bylo stanoveno, že se ještě téhož roku v září má v Brně uspořádat Výstava československého strojírenství.
Toto rozhodnutí mělo pro brněnské výstaviště strategický význam. Nicméně hned před něj položilo první zatěžkávací a osudovou zkoušku: uspořádat prakticky za tři měsíce velkou výstavní akci. Pokud by se tak nestalo, byl by další osud Brna jako budoucího mezinárodního veletržního centra patrně zpečetěn. Výstavu se ale uspořádat podařilo, v nemalé míře také díky dalším brněnským i mimobrněnským podnikům, které se podílely na úpravě výstaviště a jeho ploch a na různých instalačních pracích.
verze pro tisk >
Další články:
- ASIA FRUIT LOGISTICA proběhne v novém termínu!
- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži
- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži
- INTERMAT 2015 a WORLD OF CONCRETE EUROPE
- Česká účast v Lyonu s podporou MPO
- SIMA - SIMAGENA 2015 v předstihu
- SIAL útočí na naše chuťové a čichové smysly
- Brýle a oční optika SILMO Paříž 2014
- SILMO Mondial de l´Optique, Paříž 2014
- České firmy se představují na EUROSATORY 2014
- WORLD NUCLEAR EXHIBITION Paříž
- BIOMASA A BIOENERGIE v Hamburku
- EUROPAIN 2014 Celosvětové setkání pekařů a cukrářů
- Veletrh vodárenských odborníků v Alžírsku
- BIOMASA A BIOENERGIE 2014 v Hamburku
Copyright ©2009-2024: Euroveletrhy.cz
Provozovatelem veletržního portálu euroexpo.cz je vydavatelství EUROEXPO
Babice 38, 251 68 Kamenice
tel.: 604 759 978
e-mail: redakce@euroveletrhy.cz
KONTAKT, O PROJEKTU
